PŘÍBRAM – Už 130. titul Gentleman silnic udělila včera Česká pojišťovna společně s Policií ČR jednadvacetileté studentce oboru Diplomovaný zdravotnický záchranář Nikole Svobodové. Jako dobrovolná hasička zasahovala při vážné dopravní nehodě u Zbirohu na Rokycansku. Díky jejímu pohotovému přístupu a duchapřítomnosti se tak podařilo zachránit z havarovaného vozu dva mladé lidi v ohrožení života.
Nikola studuje na střední zdravotnické škole v Příbrami třetím rokem obor zdravotnický záchranář a zároveň je už čtyři roky členkou sboru dobrovolných hasičů v rodném Zbirohu. Po předání ocenění Gentleman silnic nám poskytla krátký rozhovor.
Stala jste se Gentlemanem silnic, za co jste vlastně toto ocenění získala?
„Bylo to 17. září loňského roku navečer, my jsme hasičskou soutěž ve vyprošťování, takže jsme byli na stanici, kde jsme uklízely ty pomůcky ze soutěže a po 18 hodině byl vyhlášený poplach, kdy byla výzva dopravní nehoda s vyproštěním osob. Takže za tento zásah.“
Co se člověku u takové nehody honí hlavou?
„Já jsem v tomhle takovej bezcita, takže pro mě bylo důležitý zachránit ty lidi a já nad tím moc nepřemejšlím, spíš mi jede hlavně o to vytáhnout ty lidi a oni měli tu péči.“
Kdo s vámi ještě u toho zásahu byl?
„Nejprve jsme tam byli tři a pak přijeli další tři. Já a ti mí dva kolegové od hasičů jsme z toho auta vyndali toho řidiče a ti co přijeli po nás, tak vyndavali tu dívku ze zadu toho nabouraného auta.“
Volala jste na místo té nehody dva vrtulníky záchranné služby, proč?
„Nejdřív jsem požadovala jen jeden. Chtěla jsem ho z toho důvodu, v jakém stavu byli ti lidi, protože když jsme vyndali toho řidiče, tak mu z hlavy stříkala krev, z očí mu tekla krev, z uší… já říkám, tak tady to je fakt o průšvih, takže jsem požadovala velitele zásahu o vrtulník. No když pak vyndali tu dívku, tak jsme usoudili, že potřebujme i druhej vrtulník.“
Když srovnáte realitu se cvičením, které absolvujete ve škole, jak moc se to liší?
„To cvičení se nedá srovnat s tou realitou, to nejde tak naaranžovat. Ta realita je prostě fakt jiná.“
Jak jste se po tom zásahu cítila?
„Tak samozřejmě převládl dobrý pocit, že jsme je zachránili a když pak jsou nějaké zprávy o těch lidech, tak samozřejmě potěší, když to přežijou jako třeba tihle dva.“
Setkala jste se pak ještě s těmi zachráněnými? Kontaktovali vás?
„Bohužel ne.“
Děkuji za rozhovor.
Komentáře
