Středočeská studie ukazuje, že uzavření škol má na šíření viru v populaci zanedbatelný vliv

foto: Středočeský kraj

STŘEDOČESKÝ KRAJ – Na základě výsledků testování dětí navštěvujících předurčené školy, inicioval Středočeský kraj vznik rozsáhlé detailní studie vývoje nákazy virem SARS-CoV-2 u předškolních a školních dětí. Výsledky svědčí o tom, že uzavření škol má na šíření viru v populaci zanedbatelný vliv. Z výzkumů vyplývá, že školy jsou pro děti bezpečným prostředím a současná vládní opatření jsou pro žáky spíše rizikem, a to nejen z hlediska šíření viru. Uzavření škol může mít navíc i negativní vliv na celkový psychický a zdravotní stav dětí.  

Zveřejněná studie zpochybňující vliv uzavření škol na šíření koronaviru v populaci (ke stažení zde: https://genespector.com/documents/Vyvoj_epidemie_SARS-CoV-2_u_deti_v_populaci_CR.pdf

Studie vyvolala řadu dotazů, ty nejčastější z nich shrnujeme:

  1. Jak probíhalo, velikost vzorku, metoda?

a) 25.2. 21  – 515 dětí v běžných školách, kraje OL, SČ a MS – test Resaliva

b) 11.3. 2021  – 762 dětí ve věku 2-11 let, v 66 předurčených školách – test Resaliva

c) 22.3. 2021 – 1006 dětí z celkem 72 předurčených škol – – test Resaliva

(skupiny b. a c. se do značné míry překrývaly)

d) Pro studii byla dále použita data akreditované laboratoře SPADIA LAB, a. s., která zahrnují 480 000 testovaných osob z různých regionů České republiky, napříč věkovými skupinami a s rozdílnou indikací k testování v období 30.3.2020 – 13.3. 2021. I v tomto případě šlo o PCR testy.

  1. Je nízká míra (0  – 4 ‰) výskytu viru v předučených školách způsobena tím, že jde o specifickou skupinu dětí?

Obecně míra komunitní imunity (=součet promořenosti a očkování) snižuje míru prevalence v předurčených školách. Nicméně oproti běžným školám se nejedná o zásadní rozdíl –  míra prevalence je nižší cca o 1 %.

  1. Zmiňujete dotazníkové šetření mezi rodiči dětí v předurčených školách – co bylo jeho obsahem?

Zdravotní stav dětí 5 dní po testování a anamnézy rodin ve stavu k COVID 19.

Závěry a doporučení

  1. Které události, měly na zvýšení prevalence (výskytu nákazy) největší vliv?

Nejvyšší nárůst sledujeme v období celoplošného antigenního testování, období Vánoc, kdy se rodiny setkávaly, a zároveň byly uzavřeny školy. Děti trávily svůj čas v přítomnosti nakažených dospělých od nichž se nakazily. 

  1. Stát se chystá testovat děti ve školách antigenními testy – podle vaší studie jsou to vyhozené peníze…?

Přítomnost malého množství viru v dětském organismu snižuje validitu antigenního testování v dětské populaci, kdy testování může být ovlivněno falešně negativními výsledky. Pokud už děti testovat, pak doporučujeme PCR testy, které jsou proti  antigenním testům o 3 – 4 řády přesnější.

  1. I když prevalence je nízká, jak moc mohou děti nakazit ostatní? Například dosud neočkované učitele či prarodiče?

Mohou, ale data svědčí o tom, že procento nakažených dětí se zejména v nižších věkových skupinách limitně blíží nule. Nakažlivost dětí je tak o desítky procent nižší v kontaktu s ostatními jedinci než v případě nakaženého dospělého jedince. Přenos viru je tedy značně pomalejší, pokud k němu vůbec dojde.

  1. Stalo se, že dětský asymptomatický pacient nakazil polovinu třídy. Jak to vysvětlíte?

Jsou to ojedinělé případy, kterým se samozřejmě nevyhneme. Avšak makro data zcela jasně ukazují, že nehledě na opatření se procento asymptomatických dětí blíží 0.

Nakažlivost dětí je tak o desítky procent nižší v kontaktu s ostatními jedinci než v případě nakaženého dospělého jedince. Přenos viru je tedy značně pomalejší, pokud k němu vůbec dojde.

  1. Doporučujete tedy okamžité otevření škol?

Vzhledem k výsledkům studie, která ukazuje, že uzavření škol ve 42. týdnu roku 2020 nemělo na počet nakažených dětí vliv, ale křivka nakaženosti úměrně stoupala s vývojem pandemické situace,

Doporučujeme co nejrychlejší návrat dětí do vzdělávacího procesu za přísných hygienických podmínek řízených řediteli škol a učiteli. Je důležité klást důraz na asymptomatičnost dětí, které do třídy přicházejí /tedy nenechat do školy chodit děti s viditelnými příznaky respiračního onemocnění/.   

  1. O kolik odhadujete zvýšení prevalence u dětí/celkově při úplném otevření škol?

Naše predikce vychází ze zahraničních studií a blíží se jednotkám procent.

  1. Za jakých hygienických opatření by měly jít děti do školy? (roušky, očkování učitelů…)

Studie se věnovala pouze tématům vývoje epidemie SARS-CoV-2 u dětí v populaci ČR. Tuto otázku v rámci studie není možné zodpovědět.

  1. Jaká jsou vaše doporučení pro návrat dětí do škol?

Důsledně sledovat symptomatické příznaky dětí – rýma, bolest hlavy, teplota, bolesti kloubů, kašel, ojediněle zvracení a vyrážka. Takovým dětem by neměl být umožněn vstup do kolektivu a měly by zůstat v domácí péči.

  1. Kdo vám oponoval studii?

Prof. MUDr. Jiří Zeman, DrSc.,

RNDr. Karel Drbal, Ph.D.,

Doc. PaeDr. RNDr. Stanislav Katina

Ph.D., Prof. MUDr. Tomáš Zima, DrSc.

  1. Máte k dispozici data z jiných států, která by vaše závěry podpořila?

Naše závěry podporuje mnoho studií např. z Islandu, USA, Číny, Japonska. Poslední studie odkazuje na časopis Science.

zdroj: Středočeský kraj

Komentáře