Senátor Petr Štěpánek jednal s ministrem o budoucnosti českého zemědělství

Senátor Petr Štěpánek (vpravo) s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a ministrem zemědělství Markem Výborným. Foto: archiv P. Štěpánka

Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.

PŘÍBRAMSKO – Senátor Petr Štěpánek informuje o svých říjnových aktivitách

Na začátku října jsem z pozice předsedy senátního zemědělského podvýboru jednal spolu s předsedou Senátu Milošem Vystrčilem a ministrem zemědělství Markem Výborným se zástupci zemědělských oborových organizací. Budoucnost českého zemědělství je nutné řešit napříč politickými i odbornými institucemi, v těchto konstruktivních diskuzích o konkrétních záležitostech budeme nadále pokračovat. Pro tyto schůzky samozřejmě sbírám informace i „v terénu“, takže jsem se koncem října nechal v ZD Krásná Hora nad Vltavou, a.s., poučit mj. o problematice opatření v erozně ohrožených oblastech.

V říjnovém programu jsem měl také oběd s prezidentkou Moldavské republiky Maiou Sandu. Setkání s touto odvážnou političkou, které se daří vypořádat v Moldavsku s korupcí a oligarchy a která vede svou zem prozápadně a proevropsky, bylo sice pracovní, ale současně i velmi příjemné. Den poté jsme nejen o Moldavsku hovořili v senátním výboru pro záležitosti Evropské unie.

Senátor Petr Štěpánek vítá v Senátu prezidentku Moldavska Maiu Sandu.

V pořadí 17. schůze horní parlamentní komory byla zahájena ve středu 18. října. Schválili jsme zákon o organizaci a provádění sociálního zabezpečení. Lidé tak budou moci podávat žádosti o přiznání důchodu od prosince také elektronicky. Žadatelé, kteří budou chtít podat žádost o přiznání penze osobně, už také podle novely nebudou muset do pobočky správy podle bydliště a úřad si budou moci vybrat. Beze změn jsme schválili novelu zákona o Státním pozemkovém fondu. Ta má zkrátit na polovinu dobu, po kterou obce a kraje musejí dodržovat podmínky stanovené při bezplatném převodu státních pozemků do jejich vlastnictví. Senátní plénum dále zamítlo nominaci Pavla Simona na ústavního soudce, prezident republiky Petr Pavel bude muset najít jiného kandidáta.

Po dlouhé debatě jsme rovněž schválili usnesení, jímž jsme odmítavě reagovali na útoky teroristické organizace Hamás proti Izraeli. Vyjádřili jsme podporu napadenému Izraeli a odvetu vůči Hamásu označili za pochopitelnou. Senát také odsoudil násilnou deportaci dětí z Ukrajiny do Ruska a jejich rusifikaci jako mimořádně odporný zločin. Stanovisko navrhl senátní výbor pro zahraničí a bezpečnost. 

Mám obrovskou radost, že na můj návrh propůjčil pan prezident Pavel při ceremoniálu 28. října Řád Bílého lva vojenské skupiny I. třídy (za mimořádné zásluhy o obranu a bezpečnost státu a vynikající bojovou činnost), in memoriam, brigádnímu generálovi Karlu Marešovi. Karel Mareš (3. listopadu 1898 – 18. června 1960) byl také vojenský pilot a první velitel 311. československé bombardovací perutě britského Královského letectva (RAF). Po maturitě na táborském gymnáziu vstoupil do rakousko-uherské armády a odjel na italskou frontu. Do vlasti se vrátil v hodnosti poručíka. Leteckou kariéru zahájil v Olomouci, poté byl velitelem pilotní školy a velitelem letky a perutě v Praze. Po okupaci se zapojil do odboje v ilegální vojenské organizaci Obrana národa. V roce 1940 se dostal do Anglie, kde se stal prvním velitelem 311. perutě RAF. Po osvobození působil jako velitel 1. letecké divize v Praze. V souvislosti s vykonstruovaným procesem s generálem Heliodorem Píkou byl i Mareš v roce 1948 ve vyšetřovací vazbě. Perzekvován byl i poté, co v listopadu 1949 na vlastní žádost odešel do výslužby a byl mu přiznán invalidní důchod. Musel odejít z Prahy, bydlení našel až v Kosově Hoře u Sedlčan, kde pracoval jako zemědělský dělník. V roce 1953 přišel i o vojenský invalidní důchod, zemřel předčasně ve věku 61 let. V plném rozsahu byl rehabilitován až v květnu 1990, kdy mu byla in memoriam vrácena hodnost brigádního generála.

Poslední říjnový den jsem se opět sešel s panem ministrem Výborným v podvýboru pro zemědělství a spolu s ním a zástupci zemědělců, myslivců a lesníků jsme probírali návrh nového mysliveckého zákona, ještě předtím jsme se nad stejným tématem s panem ministrem účastnili jednání K 10 (koaliční strany zastoupeny po 2 zástupcích).

Říjen byl bohatý i na společenské a kulturní akce. V mém senátním obvodu jsem se setkal se Zdeňkou Žádníkovou, houslistou Jaroslavem Svěceným a místostarostkou Dobříše Jindřiškou Rombou. Hovořili jsme o spolupráci na kulturních akcích, zejména na Festivalu hudby na Zámku Dobříš. Začátkem října navštívili Senát studenti a učitelé z Gymnázia a Střední odborná školy ekonomické Sedlčany. Bylo to velmi milé setkání, mladí lidé se upřímně zajímali o historii a funkci horní komory.

Jako hrdý čekatel na členství v Cechu příbramských horníků a hutníků jsem se tradičně účastnil Skoku přes kůži studentů Střední průmyslové školy v Příbrami, tentokrát byla slavnostnímu ceremoniálu přítomná i hejtmanka Středočeského kraje Petra Pecková.

V polovině října jsem se rád účastnil oslav 120. let hasičské župy Sedlecké v Sedlci – Prčici a 21. 10. předání nového dopravního automobilu hasičům v Kytíně. Předání cisternové stříkačky Mercedes hasičům v Klučenicích se uskutečnilo 28. října a bylo spojené s oslavou 105. výročí založení ČSR a vysazením lípy. Ve stejný den jsem se setkal s rybáři při výlovu rybníka Musík a pak se spolu s ostatními účastníky piety zahřál u Masarykovy vatry v Klínci.

Dne 21. října jsme s Pražským trubačským sborem zahráli na Mysliveckém dni v Národním zemědělském muzeu, slavnostně naladěn jsem byl i pět dní při slavnostním nástupu ve 13. dělostřeleckém pluku Jince u příležitosti oslav 105. výročí založení republiky.

Jako poslední ze společenských setkání zmíním besedu s bývalým náčelníkem Generálního štábu Armády ČR generálem Jiřím Šedivým, která se konala 27. října v Příbrami. Na pozvání organizátorů jsme se s panem generálem věnovali zejména tématu branné povinnosti nejen v České republice.

Už teď chystám další informace o práci senátora a všem čtenářům přeji barevný podzim.

Váš Petr Štěpánek

Komentáře