ČR – Senát posunul přes nesouhlas ministra životního prostředí Richarda Brabce účinnost nového odpadového zákona z ledna 2021 o rok. Spolu s dalšími pozměňovacími návrhy změnu termínu posoudí Sněmovna.
Podle členů horní komory nejsou dostatečně připraveny prováděcí předpisy, což by mohlo způsobit chaos v nakládání s odpady po Novém roce. Stejně Senát naložil s pravidly pro zpětný odběr elektrozařízení a navazující normou. Ministr Brabec po jednání řekl, že požádá Sněmovnu, aby senátní verze přehlasovala, přestože s některými dílčími pozměňovacími návrhy souhlasil.
„Pro mne je úplně zásadní to neodložení účinnosti, protože ten rok nechceme ztratit. Ti hlavní hráči s tím počítají,“ uvedl Brabec. Podle něj by se například o rok protáhl začátek navyšování skládkovacího poplatku.
Bez ohledu na počátek účinnosti návrh zákona o odpadech dál počítá s šestiletým odkladem konce skládkování na rok 2030. Předloha má zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu, a zvyšuje poplatky za ukládání odpadů.
Podle Brabce stovky firem a tisíce obcí počítají s tím, že zákon vejde v platnost v lednu. Katalogy a další prováděcí předpisy jsou podle něj připraveny. Ještě dnes věc konzultoval s firmami i obcemi. K posunu ukončení ukládání odpadů na skládky Brabec senátorům řekl, že jde o kompromis. Některé obce podle něj navrhovaly až rok 2035. Nynější termín ukončení skládkování k roku 2024 není podle Brabce současně reálný. Není podle něj dosažitelné, aby byla pro dva miliony tun komunálních odpadů zajištěna jiná forma nakládání.
Prodloužení lhůty pro zákaz skládkování podle části senátorů zpomalí proces transformace odpadového hospodářství, podle dalších chybí reálný plán toho, co se bude dít po roce 2030. Neprošel návrh zkrátit odklad jen o dva roky.
Místopředsedkyně Senátu Jitka Seitlová soudí, že zákon pouze přejímá evropskou směrnici, pravidla, která stanoví praxi, přinesou až další podzákonné předpisy, o kterých zákonodárci nic nevědí. Pokud zákon vstoupí v platnost k 1. lednu, hrozí podle ní chaos a vznik hromad odpadů, protože předpisy fungovat nebudou, ale odpad vnikat bude. Podle Brabce nic takového nehrozí.
Na plénu Seitlová také konstatovala, že ministerstvo nesouhlasilo při přípravě zákona se zavedením elektronické evidence uložených odpadů, naopak Sněmovna přitakala zvýšení poměru takzvaného technologického odpadu, za který firmy neplatí, na skládkách. Rozvolňuje se podle ní i nakládání s nebezpečnými odpady a zákon také omezí poskytování informací o odpadovém hospodaření. Chybí jí také ustanovení, že každý kdo nakládá s odpady, musí mít pojištění ve výši, která by sanovala možnou havárii.
Při hlasování o pozměňovacích návrzích Seitlová prosadila, aby byly obce s dvoutýdenním předstihem informovány o příjezdu mobilního zařízení pro nakládání s odpady. Se souhlasem ministerstva prošel také návrh výboru pro územní rozvoj na vypuštění formulace, podle které by nemusely firmy, které nezaplatily poplatky za skládkování, své dluhy doplácet. Pokud Sněmovna Senát přehlasuje kvůli odkladu účinnosti normy, tyto změny přijaty nebudou.
Své výhrady k zákonu vysvětlil i senátor za Příbramsko Petr Štěpánek jehož pozměňovací návrh senát přijal. Zde video z jeho vystoupení:
Předloha má vedle zvýšení poplatků za ukládání zavést motivační nástroje pro obce, které budou plnit průběžné požadavky na míru třídění komunálního odpadu. Obcím umožní ukládat část odpadu na skládku za nynějších 500 korun za tunu. Pro příští rok by to bylo 200 kilogramů na obyvatele, přičemž hodnota se má postupně snižovat až na 120 kilogramů v roce 2029. Až nad tuto hmotnost by poplatek činil příští rok 800 korun za tunu odpadu, každoročně by rostl na 1850 korun za tunu v roce 2029.
Senát chce nová pravidla pro zpětný odběr výrobků až od roku 2022
Nová pravidla pro zpětný odběr elektrozařízení, která dosloužila, by neměla být podle Senátu zavedena od příštího roku, ale až od roku 2022. Změnu, kterou ministr životního prostředí Richard Brabec odmítl, tak bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Senátoři dnes rozdílem jediného hlasu odmítli návrh svého výboru pro životní prostředí, aby bylo v duchu původního vládního návrhu v každém kraji alespoň jedno místo zpětného odběru domácích elektrospotřebičů na každých 10.000 obyvatel a jedno místo pro odběr použitých baterií nebo akumulátorů na 8000 obyvatel. Podle sněmovní verze má být místo pro odběr elektrozařízení v každé obci nad 2000 obyvatel, pro odběr baterií v každé obci nad 1500 obyvatel. Místo pro odběr ojetých pneumatik má být v každé obci s rozšířenou působností.
Sněmovní verze podle ředitele společnosti Rema Systém Davida Vandrovce počet předepsaných odběrových míst sníží v porovnání s vládní předlohou. Senátor Petr Šilar nicméně uvedl, že mnohé malé obce by v případě vládní verze o zákonný nárok na odběrové místo přišly.
K novinkám zákona patří zavedení principů takzvané ekomodulace. Znamenají, že výrobky by byly zatíženy recyklačním příspěvkem podle míry svého dopadu na životní prostředí. Cílem je ekonomicky zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Příspěvky za zpětný odběr elektroodpadu, jeho opětovné použití, recyklaci a osvětu platí jednotliví výrobci takzvaným kolektivním systémům. Jde o neziskové organizace, které zajišťují sběr a recyklaci. Za porušení nových pravidel bude podle závažnosti hrozit pokuta až jeden milion korun.
Výše recyklačního příspěvku už v současnosti závisí na náročnosti zpracování daného elektrospotřebiče, jiná je u pračky či mobilního telefonu podle možnosti jeho využití. Nově má podle vládní předlohy odrážet náročnost recyklace i u jednotlivých druhů výrobků.
Senát odmítl změnu pravidel o sběrných místech na obaly
Senát odmítl novelu, která má stanovit minimální počet sběrných míst na obaly. Podle kritiků by předloha fakticky zachovala monopol jedné z obalových společností. Vláda by to měla vyřešit v další připravované úpravě. Novelu nicméně ještě předtím znovu projedná Sněmovna, která má možnost veto Senátu přehlasovat.
Novela počítá s tím, že sběrná místa na obaly zřejmě budou muset být ze zákona v 90 procentech obcí. Mají to zajistit výrobci nebo prodejci obalů. Novela jim podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry ukládá uzavřít smlouvy s minimálně 25 procenty obcí, což fakticky znemožní konkurenci vůči obalové společnosti EKO-KOM.
Novela v návaznosti na unijní předpisy stanovuje kromě minimální hustoty sítě sběrných míst také povinnosti autorizovaných obalových společností, které budou povinny provádět takzvanou ekomodulaci. Znamená to, že budou finančně zohledňovat opakovanou použitelnost obalů a zvýhodňovat je před nerecyklovatelnými obaly. Cílem je zvýhodnit výrobky, jejichž používání či likvidace představují menší ekologickou zátěž.
Návrh také rozšiřuje povinnost autorizovaných obalových společností podrobit své hospodaření a vykazované údaje o zpětném odběru a zpracování odpadu z obalů povinným auditům, aby byla zajištěna vyšší kontrola jejich finančního řízení a transparentnost vykazovaných výdajů.
Ministerstvo životního prostředí chce ekonomicky zvýhodnit způsoby balení, které jsou šetrnější k životnímu prostředí, tedy budou lépe využitelné nebo budou mít delší životnost. Mezi tyto výrobky by podle ministra Richarda Brabce mohla patřit průhledná PET lahev.
Zálohování PET lahví prosazovala iniciativa Zálohujme. Podle ní se v roce 2018 o dva procentní body snížila míra třídění plastů, přičemž produkce plastů se za poslední desetiletí zvýšila o 40.000 tun. Ministerstvo naopak argumentovalo tím, že předloni se zpětně vybralo 81 procent PET lahví. Proti zavedení zálohování na PET lahve se už dříve postavil například Svaz pivovarů a sladoven ČR či někteří prodejci.
Senát odmítl upřednostnit jedno z hledisek u veřejných zakázek
Senát se postavil proti tomu, aby byla uzákoněna povinnost vybírat vítěze veřejné zakázky přednostně společensky odpovědným způsobem. Podle senátorů je možné tento faktor zohlednit už nyní, neměl by ale být upřednostněn před dalšími hledisky. Horní komora o tom dnes rozhodla v souboru novel devíti zákonů, které souvisí s novými zákony o odpadech a výrobcích s ukončenou životností. Účinnost předlohy navíc navrhla o rok odložit na rok 2022.
Proti uzákonění povinnosti, kterou senátoři označili za přílepek, se podle senátorů postavilo jak ministerstvo pro místní rozvoj, tak Svaz měst a obcí. Podle předsedy senátorů ODS a TOP 09 Zdeňka Nytry by uzákonění, ke kterému se ministr životního prostředí Richard Brabec postavil neutrálně, znamenalo zastavení všech zakázek. Senátní výhrady nyní bude muset znovu posoudit Sněmovna.
Uzákonění povinnosti do novel prosadil sněmovní hospodářský výbor na popud poslance ANO Martina Kolovratníka. Zadavatel by měl být podle něj povinen dodržovat zásady sociálně a environmentálně odpovědného zadávání a inovací. Do hodnocení nabídek má zahrnout i ekologickou šetrnost a dát přednost recyklovaným výrobkům.
Nejvýznamnější změnou v předloze je podle ministra pro životní prostředí Richarda Brabce nová úprava poplatku za komunální odpad, která bude stanovena pouze v zákoně o místních poplatcích.
Obec si bude moci zvolit ze dvou typů poplatků. Buď zavede paušální poplatek na svého obyvatele nebo vlastníka nemovitosti, nebo poplatek podle množství vyprodukovaného odpadu. Zákon má v obou případech umožnit obcím stanovit minimální základ poplatku 60 korun.
