Příbramsko za heydrichiády na obrazovce ČT

Členové čs. paradesantních skupin shozených 30. 4. 1942 v 1.31 hod. u Hořejšího Padrťského rybníku na Rožmitálsku, na snímku před odletem z Velké Británie. Desant Intransitive, stojící zprava: Bohuslav Grabovský, Vojtěch Lukaštík a Václav Kindl. Zcela vlevo instruktor Jaroslav Šustr. Skupina Tin, klečící zprava: Ludvík Cupal a Jaroslav Švarc. Foto: Hornické muzeum Příbram

PŘÍBRAM – V letošním roce si připomínáme 80. výročí heydrichiády, která bývá považována za nejtěžší období nacistické okupace v době 2. světové války. Vyznačovala se terorem, jenž rozpoutal po příchodu do protektorátu Čechy a Morava 27. 9. 1941 zastupující říšský protektor Reinhard Heydrich a tato hrůzovláda vyvrcholila poté, co byl na Heydricha proveden dne 27. 5. 1942 čs. parašutisty vyslanými z Velké Británie atentát. V době I. a II. stanného práva bylo popraveno okolo 2 000 našich spoluobčanů, 3 000 umučeno v koncentračních táborech a dalších 6 000 jinak perzekvováno. Ony události měly dramatický průběh také na Příbramsku.

Rolník Josef Viktora (vlevo) s dcerou Marií (uprostřed) a manželkou Boženou (vpravo) z Věšína, popravení se synem Jiřím a příbuznými dne 1. 7. 1942 za ukrývání a další pomoc, kterou poskytli čs. parašutistovi čet. Bohuslavu Grabovskému.

Za pomoc poskytnutou čet. Bohuslavu Grabovskému, členu československé parašutistické skupiny Intransitive vysazené v době heydrichiády dne 30. 4. 1942 v 1.31 v Brdech u Padrťských rybníků nedaleko Rožmitálu pod Třemšínem v západní části příbramského regionu zaplatila životem rodina Viktorova z Věšína a jejich příbuzní. Spolu se skupinou Intransitive zde byla také vysazena paradesantní skupina Tin, jejíž člen rt. Jaroslav Švarc padl hrdinskou smrtí spolu s dalšími parašutisty, kteří se přímo podíleli na atentátu na Heydricha, po boji s hitlerovskou přesilou dne 18. 6. 1942 v kostele sv. Cyrila a Metoděje v Praze v Resslově ulici. Parašutista Grabovský ze skupiny Intransitive se nejprve skrýval do 2. 5. 1942 u Viktorů, odkud se přemístil na jednu ze záchytných adres, do Bernartic na Písecku. Ještě předtím mu rodina Viktorova ve Věšíně zajistila nejen přístřeší, ale také mu pomohla schovat část vojenského materiálu, shozeného v kontejnerech. Po proniknutí klatovského gestapa do sítě podporovatelů parašutistů byli dne 25. 6. 1942 manželé Josef a Božena Viktorovi zatčeni i se svými dětmi Marií a Jiřím a spolu s nimi i Viktorova neteř Marie Hübelbauerová (ve 4. měsíci těhotenství) s manželem Karlem. Hübelbauerovi tehdy přijeli k Viktorům na návštěvu z Prahy a s ukrýváním parašutisty neměli nic společného. Dne 1. 7. 1942 v 19.30 byli všichni popraveni v lubské střelnici ve Spáleném lese u Klatov. Dceři manželů Viktorových Marii bylo 19 a synovi Jiřímu 16 let. Stal se nejmladší obětí z příbramského regionu popravenou v době heydrichiády. Přímo na popravišti se podařilo Marii Viktorové vysmeknout ze sevření členů popravčího komanda a v zoufalství se pokusila o útěk, avšak marně…

Šestnáctiletý Jiří Viktora z Věšína, zastřelený s rodiči, sestrou a dalšími příbuznými 1. 7. 1942 ve Spáleném lese v Lubech u Klatov; nejmladší oběť popravená v době heydrichiády z Příbramska.

O tom všem vypráví jeden z dílů dokumentárního seriálu ČT s názvem Heydrich – konečné řešení, který bude vysílán v pátek 22. 4. 2022 v 18:30. Průvodcem v tomto díle bude historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl spolu s některými z pamětníků. Budou rovněž připomenuty další výsadky vyslané do protektorátu, které se uskutečnily v tomto období na Křivoklátsku.

Josef Velfl,

ředitel Hornického muzea Příbram

Komentáře