Jan Freiberg: Nedokončení knihy o Sitenském bylo mým pochybením, nicméně práci v galerii si nenecháme znechutit

Jan Freiberg. Foto: Kateřina Zemanová

PŘÍBRAM – Tématem posledních dvou zasedání zastupitelstva bylo dění v Galerii Františka Drtikola. Vše se začalo odvíjet na základě informací, které v dubnu zastupitelům podala zastupitelka Markéta Škodová (Spojenci). Na jejich základech vedení města se začalo situací v galerii zabývat.

Ještě před prázdninami se v této příspěvkové organizaci města uskutečnily kontroly kontrolního a finančního výboru a měly následovat další. Na červnovém zasedání zastupitelstva pak opozice požadovala odvolání ředitele Galerie Františka Drtikola Jana Freiberga. Po prázdninové pauze by se galerií zastupitelstvo mělo zabývat znovu.

My jsme položili mezitím řediteli galerie k současné situaci několik otázek.

Kvůli výtkám k vašemu vedení Galerie Františka Drtikola ze strany zastupitelky Markéty Škodové došlo v galerii k několika kontrolám, už jsou známy výsledky?

Musím nejprve uvést na pravou míru zlehčující slovo „výtky“. Zastupitelka Markéta Škodová uvedla na zastupitelstvu v dubnu ve svém třicetiminutovém výstupu na mou adresu a na adresu galerie a na adresu umělců více jak dvacet pět lživých a manipulativních obvinění, z nichž jediné bylo opodstatněné – nedokončená publikace Ladislava Sitenského. Celé její vystoupení lze shrnout jako bezprecedentní útok nejen na moji osobu, ale i dobré jméno galerie. Těmito zmanipulovanými a lživými informacemi podpořenými podivuhodnou dávkou emocí uvedla zastupitelstvo v omyl, na jehož základě byl okamžitě aktivizován kontrolní a finanční výbor. V návazném článku na webovém portále Příbram.cz  naznačovala mé odvolání, hovořila o trestném činu. Těžko toto brát za výtky, je to cílený pokus o mou profesní likvidaci, skrývaný za zdánlivě spravedlivé úmysly paní zastupitelky. Jestli má Markéta Škodová být novým příslibem v příbramské politice, a přitom pomocí účelového šíření lží prosazuje své cíle, tak voličům v Příbrami nezávidím.

V galerii proběhly čtyři kontroly. Aktivace kontrolního a finančního výboru zastupitelstvem byla dle mého právního zástupce nezákonná a  tyto výbory navíc nezákonně kontrolovaly čerpání dotací od jiného poskytovatele, než je město, a dále se na jedné z kontrol se nejaktivněji podílela paní Škodová, která nemůže být manipulující žalobkyní i kontrolující osobou zároveň. Obsah kontrol je podivný. Například je mi vyčítáno, že jsem zdarma bez smlouvy zapůjčil na rok galerii vlastní zařízení na virtuální realitu.  Jako další příklad lze uvést, že kontrolní výbor se snaží vzbudit dojem, že jsem způsobil nevydáním publikace galerii škodu, kterou ještě uměle navyšuje i přes má upozornění o částku mého standardního platu.  Je třeba také podotknout, že v kontrolním a finančním výboru působí bývalí i současní zastupitelé, pro které může představovat taková kontrola politický kapitál. Nemůžu a nechci takto samozřejmě paušalizovat všechny členy. Za směrodatné považuji výsledky Samostatného oddělení kontroly a vnitřního auditu Městského úřadu Příbram, který realizují odbornice na finanční kontrolu ve veřejné správě. 

Vernisáž výstavy fotografií Ladislava Sitenského, červen 2021. Zleva: místostarostka Zorka Brožíková, ředitel Galerie Františka Drtikola Jan Freiberg a vnučka Ladislava Sitenského Adéla Kándlová.

Vy sám jste si vědom nějakého pochybení při vedení galerie z vaší strany?

Nedokončil jsem publikaci o Ladislavu Sitenském, museli jsme vracet část dotace na její vytištění. Publikaci dokončíme a na její tisk poskytuji své finanční prostředky. To byl problém a já nabízím řešení. Další zjištění pochybení jsou dle mého soudu spíše marginální povahy.

Na svou obhajobu ale chci říci – na dotacích pro galerii jsem získal přes dva miliony korun, byli jsme úspěšní ve 4 dotačních řízeních z 5. Za získání dotačních titulů se běžně zprostředkovateli platí 5-15 procent. Tuto práci jsem pro galerii dělal zdarma v rámci svého běžného platu, stejně jako i koordinaci a produkci všech nadstandardních projektů, které nám všem v galerii sice přidaly výrazně práci navíc, ale díky nim jsme vytvořili významný doprovodný program pro příbramské školy. To vše se podařilo bez úvazku edukátora, kterými obdobně velké galerie disponují. Ale situace, kdy každý v galerii zastáváme několik pracovních rolí a každá vysoutěžená dotace představuje práci navíc, není normální.  

Na zastupitelstvu se v souvislosti se situací v galerii mluvilo o okolnostech slibované, ale nevydané knihy o fotografiích Ladislava Sitenského, můžete přiblížit, co šlo a v čem bylo konkrétní pochybení?

Kniha nebyla dodána v termínu, který poskytovatel dotace určil, a proto musela být část dotace vrácena. Peníze byly v tiskárně a kniha nebyla vydaná. Kniha byla připravena, řada textů byla hotových, fotografie naskenované a vybrané, bylo grafické řešení. Sám jsem ale díky nekonečným povinnostem nestačil dokončit své hlavní bádání a text o fotografii v publikacích na přelomu 50. a 60. let 20. století, který jsem chtěl v knize publikovat, a tak jsem její vydání odkládal. Mrzí mě to, nicméně za jednu nevydanou knihu pořádat takový hon na čarodějnice mi přijde velmi za hranou. Knihu chceme vydat s dědičkou autorských práv, ona sama si přeje ještě učinit změny v sazbě a v pořadí jednotlivých fotografií.

Těsně před posledním zasedáním zastupitelstva prý zastupitelům přišel email od vašeho právního zástupce, kde prý měl dle slov některých zastupitelů „vyhrožovat soudním sporem“, o co konkrétně šlo? A nemyslíte si, že takový krok byl zbytečný?

To je bohužel zase typický demagogický výrok – vyhrožovat soudním sporem – navíc nepravdivý. Dle mého právního zástupce zastupitelstvo nezákonně aktivizovalo kontrolní a finanční výbor na kontrolu Galerie Františka Drtikola. Rovněž rozsah kontroly: čerpání dotací galerie bylo nezákonné – kontrolu čerpání dotací může provádět donátor, to znamená v našem případě Ministerstvo kultury ČR. Jelikož zastupitelstvo města Příbrami na výše uvedené podněty nereagovalo, byly postoupeny mým právním zástupcem ministerstvu vnitra, které provádí kontrolu procesů příbramského zastupitelstva ve věci kontrol Galerie Františka Drtikola.

Zastupitelstvo bylo upozorněno na možnou nezákonnost svého počínání, přesto doporučilo radě města mé odvolání. Jakou může mít takové usnesení zastupitelstva hodnotu, když se prokáže, že bylo hlasováno na základě nezákonně provedených kontrol?

Podobně se jeví i v rámci sporu věty o tom, kdo v galerii uspořádal jak kvalitní výstavy. Konkrétně šlo o diskuzi ohledně kvality výstav pořádaných vámi a vaší předchůdkyní paní Ročňákovou, nebyla i tato rovina pře zpětně zbytečně vyhrocená či úplně zbytečná?

Tento rozkol vnesla do svých lživých a manipulativních zjištění záměrně Markéta Škodová. Vytvořila ve svém článku uveřejněném na portále Příbram.cz legendu o skvělé práci paní ředitelky Ročňákové a o příšeře zvané Freiberg. Připomínám, že paní Škodová je vysokoškolsky vyškolená expertka na ovlivňování veřejného mínění. Sám jsem se nikdy k práci paní Hany Ročňákové hanlivě nevyjadřoval, nedávalo by to vůbec žádný smysl, galerii založila a vybudovala, za to jí patří velký dík. Přešel jsem v roce 2020 i to, že na mě bývalá paní ředitelka na začátku roku posílala na radnici denunciační, ale zejména nepravdivé emaily o tom, že nedodržuji pracovní dobu, čímž mi velmi zkomplikovala rodící se profesionální vztah se zřizovatelem. Tato lež v Příbrami několik let žije vlastním životem.

Na základě lživého a manipulativního srovnávání mé práce s prací bývalé paní ředitelky mi ale nezbylo, než se k tématu vyjádřit na zasedání zastupitelstva. Dovolím si zde popsat jeden rozdíl v přístupu, který jsem vysvětloval zastupitelům:  Jádro úspěšné návštěvnosti galerie spočívalo za bývalé paní ředitelky v expozici Františka Drtikola a zejména v převzatých komerčních výstavách, které pro galerii v posledních deseti letech v počtu cca 2 více ročně kupovala. Byly to projekty pro rodiny s dětmi, které měly několikatisícovou návštěvnost díky tomu, že byly celostátně velmi dobře známé, často reprízované v mnoha městech s obecně velkou publicitou. Je to legitimní rozhodnutí, mohla pak věnovat energii výstavám kvalitních regionálních umělců nebo celostátně významných umělcům, které oproti komerčně úspěšným a koupeným, převzatým výstavám měly výrazně nižší návštěvnost.

Zleva: místostarosta Miroslav Peterka, ředitel galerie Jan Freiberg a fotograf Ivan Pinkava

Já se vydal jinou cestou – větší a dražší projekty jsem se rozhodl vytvářet jako jedinečné a příbramské. Znamenalo to je nekoupit, ale vytvořit je přímo na míru regionu a městu Příbram. Takto vznikla Měkká aréna, jediná stálá expozice virtuální reality v umění v Čechách, takto vznikla umělecká replika příbramského ateliéru Františka Drtikola ve virtuální realitě nebo rozsáhlá výstava Olovo, ve které umělec Martin Zet vytvořil vysoké desítky artefaktů přímo pro příbramskou galerii, takto má vzniknout i výstava o středověké podobě Zámečku, takto by měla vzniknout i socha ateliéru Františka Drtikola a další. Tyto výstavy představují vysoké nároky na odbornost a čas, neboť je vytváříme od začátku do konce – od původní myšlenky, která je naše až po jejich finální realizaci. Z peněz od zřizovatele bychom je nezaplatili, proto úspěšně získáváme dotace z ministerstva kultury.  Ale přivádějí do Příbrami také turisty a milovníky umění, kteří nemají šanci je vidět v jiných galeriích, neboť jsou jedinečné.

Dalším vám vytýkaným bodem byla kauza okolo stálé expozice Františka Drtikola. Můžete v krátkosti přiblížit, o jaký záměr vám šlo? Zaznívaly slova o záměru zrušení expozice a podobně…

Je to stále stejný princip – stále jedna skupina lidí, kteří jsou spojeni s bývalým vedením, o nynější galerii informují manipulativním způsobem. Tehdy tuto roli hrál v médiích bývalý starosta Josef Vacek a zastupitel Václav Švenda, dva zkušení alarmisté, kteří vzbudili dojem, že chceme zrušit expozici Františka Drtikola. Toto opět lživé tvrzení použila i Markéta Škodová, Švendova koaliční kolegyně. Pravda byla taková, že jsem ji chtěl dočasně proměnit – vložit do ní místo kopií originály, což jsem domluvil telefonicky i s jejím kurátorem Janem Mlčochem. Ten následně změnil stanovisko a k mému nepříjemnému překvapení rozeslal hrozivý mail, „Město“ se zaleklo a bylo mi důrazně doporučeno, abych s projektem vystavení originálů F. Drtikola ve stálé expozici počkal do vyjádření vedení Uměleckoprůmyslového muzea, kteří původní expozici kurátorsky zajistili. Vyjádření ředitelky UPM pak znělo: expozice je nadčasová, měnit ji nechceme, to znamená že Příbram by mohla dle stanoviska UPM provozovat tuto expozici už navždy… tomu se z odborného hlediska nelze než pousmát.  Musím zde připomenout i poslední alarmující vyjádření bývalé ředitelky galerie z květnového zastupitelstva, kde mě osočila, že se snažím zničit „kopie“ Drtikolových fotek odstraněním závěsů v expozici. Realita byla taková, že je kolega po úklidu zapomněl znovu nainstalovat.  Zjišťoval jsem pak u jediného vysokoškolského pracoviště zaměřeného na restaurování fotografie na pražské FAMU, jak by se o faksimile mělo pečovat a dozvěděl jsem se, že závěsy nehrají roli, protože faksimile by z hlediska ochrany měly být vystaveny pouze tři měsíce v roce a zbytek roku odpočívat ve tmě. Z toho by vyplývalo, že celá původní koncepce expozice je chybná. Když ale vezmeme do úvahy to, že tu vystavujeme pouze kopie prací Františka Drtikola, je celá diskuse naprosto bezpředmětná. Tímto chci jen doložit, že tu neustále čelím zavádějícím a nepravdivým osočováním ohledně neprofesionálních absurdit, které mají za cíl mě a mou práci dlouhodobě zdiskreditovat. 

Jak současná situace okolo galerie ovlivnila práci v této příspěvkové organizaci města? Myslím, přípravu plánovaných výstav a projektů nebo pracovní vztahy…

Celá akce zastupitelky Škodové, když to vezmeme v širším měřítku, je v kulturní oblasti naprosto bezprecedentní. Opozice věnuje kauze nejmenší příspěvkovky s naprosto minimálním rozpočtem tolik energie, že tím zaměstnala desítky lidí, avšak výsledek je stále stejný jako na začátku – jedna nevydaná kniha a vrácený grant a pár dalších běžných pochybení nalezených kontrolami. Ty se pochopitelně snaží zveličit, neboť je toho žalostně málo na skandální kauzu. Politicky a strategicky si myslím, že je to prohra Spojenců, neboť se za téměř celý rok po volbách na nic jiného na zastupitelstvu nezmohli.  Domnívám se, že je to nevídané mrhání veřejnými prostředky.

Koalice tím nezaměstnala jen spoustu pracovníků při kontrolách, ale i naši celou personálně poddimenzovanou galerii. Nicméně vše běží, jak má, práci kterou, děláme, máme rádi a děláme ji naplno a nenecháme si ji znechutit.  Pokud by chtěli Spojenci (Švenda, Škodová, Školoud a další) opravdu galerii pomáhat a rozvíjet ji, měli se mnou jako s jejím zástupcem jednat a ptát se otevřeně na její chod, což se nikdy nestalo. Markéta Škodová celé měsíce (sic) potají získávala informace, nebo se plížila po chodbách galerie a fotila si návštěvní knihu. To nevypovídá nic dobrého – jaký může mít politický a koaliční kapitál někdo, kdo se takto chová? Jak je tímto jednáním pak paní Škodová důvěryhodná pro své budoucí politické partnery nebo pro jiné příspěvkové organizace města? Politik, který lže, se sám zcela zdiskreditoval, ani v Příbrami by tomu nemělo být jinak.

Jedním z požadavků opozice bylo vaše odvolání z funkce ředitele, jak jste připravený na tuto variantu?

Po několika letech mého profesionálního působení v pozici ředitele galerie v Příbrami jsem připravený na všechno.  Jisté snahy o mé odvolání vyvíjel už zastupitel Švenda kvůli mé vůli aktualizovat téměř dvacet pět let starou expozici Františka Drtikola. Pro radu města je to v současné situaci složité rozhodování. Musím ale uznat, že se po celou dobu kontrol ke mně rada města chovala korektně, stejně jako i paní Ing. Jiřina Dubcová, která realizovala vnitřní audit a i přesto, že s některými jejími nálezy nesouhlasím, musím jí vyjádřit respekt k její nelehké práci, stejně tak jako její kolegyni paní Šárce Trčkové.

Jediné, jak se domnívám, co je pro radu města směrodatné, je šetření Samostatného oddělení kontroly a vnitřního auditu, který konstatuje hlavní pochybení ve věci dotace na publikaci Ladislava Sitenského, dále nezahrnuté zařízení na virtuální realitu do investic, kde účetní zapomněla přidat do ceny připojištění ve výši třech tisíc korun.  Dále je tu sporná věc a to zařazení či nezařazení Měkké arény do investic – pro nás je to spotřebovaný materiál na realizaci výstavy, paní auditorka to vnímá spíše jako investici, já musím připomenout, že například dávná výstavní architektura stálé expozice Františka Drtikola také nebyla, pokud vím, do investic – majetku galerie zařazena.

Případné vaše odvolání by nějak ovlivnilo činnost galerie v následujících měsících?

Připravujeme několik komplexních projektů dotovaných Ministerstvem kultury ČR. Rád bych je uskutečnil, neboť jsou významné pro Příbram.  Podílím se na všech koncepčně, kurátorsky i produkčně. Například připravovaná „venkovní socha“ příbramského ateliéru Františka Drtikola by mohla připomenout krásný secesní ateliér ze začátku 20. století a upozornit na možnost v Příbrami postavit repliku ateliéru Františka Drtikola a zvýšit tak například atraktivitu města pro širší veřejnost. Letošní rok slavíme 140. výročí narození Františka Drtikola. Realizovali jsme již dva projekty k tomuto výročí, třetí bude podzimní výstava fotografií Maffie – český protirakouský odboj, který stál u zrodu Československa. Hlavní protagonisty (Beneš, Masaryk, Kramář) fotil Drtikol v roce 1921 už jako reprezentanty nového státu. K jeho snímkům přiřadíme policejní spisy a portréty těch samých osobností z doby první světové války i z doby před ní, kdy byli ještě perzekuováni. Dále je tu projekt Zámeček – Ernestinum, příběh o tom, jak vypadala budova v době jejího zakladatele, prvního arcibiskupa a metropolity českého, Arnošta z Pardubic. Nedovedu si představit, že by se tak náročný program, dal v nejbližších měsících po mém případném odvolání realizovat. 

 

Komentáře