JINCE – Bahno, chlad, minimum spánku a neustálá hrozba útoků či dronů. V takových podmínkách absolvovali zdravotníci 13. dělostřeleckého pluku nepřetržitý taktický výcvik ROLE 1, zaměřený na zajištění přežití pacientů v bojovém prostředí. Cvičení proběhlo tak realisticky, jak jen současné podmínky umožňují – a mělo jediný cíl: připravit zdravotníky na situace, které jsou dnes běžnou součástí moderního bojiště.
Řídící cvičení nadrotmistryně Jana Podolková zdůrazňuje, že nejde jen o odbornou medicínu. „Naše cvičení je každoročním vyvrcholením příprav. Nejde jen o medicínu, ale o přežití v taktickém prostředí,“ uvedla. Podzimní počasí nebylo náhodou – vlhko, sychravo a bahno mají podle instruktorky zásadní vliv na práci v poli i na přístup k pacientům.
Spolupráce dvou jednotek i specialistů z civilu
Do cvičení se zapojilo 104 vojáků a zdravotníků. Kromě příslušníků 13. dělostřeleckého pluku dorazila také četa ochrany ze 141. zásobovacího praporu, jejímž úkolem bylo zajistit krytí pro zdravotníky. Odbornou stránku výcviku doplnili instruktoři z Ústřední vojenské nemocnice Praha, Všeobecné fakultní nemocnice i dalších útvarů. Psycholožka řešila krizové situace, dobrovolní záchranáři se postarali o realistické maskování zranění.
„Bylo fascinující sledovat, jak se dvě cizí jednotky učí fungovat jako jeden tým. To je přesně to, co by se dělo i v reálném nasazení,“ pochválil spolupráci major Jan Páleník z Centra bojové medicíny ÚVN.
Modelové situace jako z frontové linie
Scénáře cvičení připomínaly aktuální konflikty: dělostřelecký přepad, útoky dronů, improvizace v terénu bez zázemí, přesuny raněných v nepříznivých podmínkách či ošetřování pacientů na korbě vozu během jízdy.
Zdravotníci během výcviku zvládli péči o 48 simulovaných vážně raněných, často s minimem vybavení, při ztrátách personálu a za podmínek, které organizátoři označili za nekomfortní až extrémní. Jeden z účastníků popsal: „Najednou jsme přišli o všechno – o vybavení i část lidí. Museli jsme se semknout a fungovat dál.“
Nechyběly ani psychicky náročné úkoly, včetně zásahu při pokusu o sebevraždu. „Situace byly tak reálné, že jsem se chvílemi bála o život,“ přiznala jedna ze zdravotnic.
Walking Blood Bank: odběr krve přímo v poli
Mezi nejsilnější momenty patřila procedura Walking Blood Bank, tedy odběr krve přímo od dárců v polních podmínkách. Celkem se odebralo 9,5 litru. „Nikdo necouvl. To je průlom pro ROLE 1,“ ocenil major Páleník.
Psychická odolnost i solidarita
Výcvik prověřil i mezilidské vztahy. Spánková deprivace zvýšila napětí v týmu, který se však dokázal semknout. Podolková popsala, že mezi vojáky převládla solidarita – po přepadu se dělili o jídlo i o spacáky. Instruktoři to označili za jeden z nejdůležitějších momentů cvičení.
Silné stránky i odhalené slabiny
Výcvik potvrdil vysokou profesionalitu i schopnost zdravotníků pracovat pod tlakem. Zároveň však ukázal i slabší místa, zejména rušnou komunikaci během zásahů, nedostatečné delegování úkolů či rezervy v dlouhodobé péči o raněné. „Velitel se nesmí utopit v detailech, musí vnímat celek,“ shrnul major Páleník.
Organizátoři chtějí v budoucnu výcvik dál posilovat a přizpůsobovat aktuálním hrozbám. „Zdravotníci se musí stát plnohodnotnými členy bojových týmů. Realističnost a komplexnost zůstávají klíčem,“ dodal.
Výcvik ROLE 1 v Jincích tak nebyl jen technickým nácvikem. Byl testem fyzické odolnosti, psychické připravenosti i týmové soudržnosti – a připomněl, že symbol červeného kříže dnes už není zárukou bezpečí. Zdravotník bez taktického výcviku by se v moderním bojišti jen stěží prosadil a ještě hůře přežil.
