Dělostřelci z Jinců zkoušeli v Boleticích digitální techniku a spolupráci s bezpilotními systémy

Houfnice DANA při střelbě.

BOLETICE/JINCE – Neobvyklé množství různých druhů jednotek cvičilo v těchto dnech ve Vojenském újezdu Boletice na Českokrumlovsku. Sešly se tu současně palebná baterie dělostřeleckého oddílu, baterie aktivní zálohy, minometná četa, družstvo bezpilotních systémů, ale i studenti Univerzity obrany. Podle velení 13. dělostřeleckého pluku, který je dislokován v Jincích, se jedná o zcela unikátní výcvik.

„Procvičovali jsme především systém velení a řízení,“ říká plukovník Vlastimil Urban, zástupce velitele pluku. První letošní výcvik je podle něj o spolupráci profesionálních dělostřelců s aktivní zálohou a se studenty. „Využití průzkumných prostředků do moderního bojiště patří a my se s nimi musíme naučit efektivně pracovat. V roce 2026 nás čeká přezbrojení na nový typ děla (pozn.: CAESAR) a technika, se kterou budeme pracovat, bude již plně digitalizovaná, včetně systému řízení palby,“ dodal.

Vojáci 131. dělostřeleckého oddílu stříleli ze samohybných kanonových houfnic 152 mm DANA při převýšení z 500 do 1000 metrů v mimořádně složitém terénu na vzdálenost až 11 kilometrů. „Boletice jsou svým velkým převýšením v tomto naprosto unikátní. Při počítání prvků pro střelbu totiž musíme provádět výpočty jako při horské střelbě,“ podotkl Urban s tím, že stejný úkol měla i minometná četa 44. lehkého motorizovaného praporu. Střelby obou pak posloužily k experimentům studentům Univerzity obrany a 533. praporu bezpilotních systémů.

Střelba z minometu.

Studenti 4. ročníku Univerzity obrany v oboru Velitel dělostřeleckých jednotek nejen sbírali informace pro své diplomové práce, ale především testovali využití komerčních, v armádě nezavedených, dronů. „Díky zapojení reálné techniky a možnosti pozorování bojové střelby z děl a minometů se v mém experimentu podařilo prokázat využitelnost komerčních dronů při navádění palby dělostřelectva. Tyto výsledky využiji pro další analytickou práci, která ukáže nejvýhodnější způsob využití běžně dostupných bezpilotních prostředků při spolupráci s dělostřelectvem,” shrnul výsledky svého experimentu jeden ze studentů univerzity.

Prostějovský tým bezpilotních systémů naopak nasadil k navádění palby v armádě zavedené prostředky. „Podporu při plnění palebných úkolů zajišťoval systém RQ-20B Puma, který se skládá z dálkově ovládaného bezpilotního letounu a jeho řídící stanice. Od této spolupráce si slibujeme především zjištění možností současných bezpilotních prostředků, které bychom pro naše potřeby využili na soudobém digitalizovaném bojišti,“ vysvětlil plukovník Jan Cífka velitel 13. dělostřeleckého pluku.

Dron při letu.

Nová byla i technika, dělostřelci do Boletic vyvezli nově zavedená vozidla MKPP TITUS. Obsluhy měly možnost zdokonalit konfiguraci vozidel a spojovacích sítí a vést datový provoz s dělostřeleckými návodčími na LOV-Pz při vedení palby z děl. „Neznámý terén, sníh a převýšení, které nabízí šumavský vojenský prostor, je skvělou možností pro obsluhu, jak otestovat nová vozidla v jejich jízdních vlastnostech. Takové podmínky u našeho útvaru nejsou,“ uzavřel přínosy cvičení Urban.

Jinečtí vojáci budou v těchto typech cvičení pokračovat. V  květnu je například čeká největší cvičení pozemních sil Joint Fires, kterého se zúčastní i vzdušné a kybernetické síly.

Text: kpt. Gabriela Kugler

Foto: npor. Radim Kolář

 

Komentáře