PŘÍBRAM – Dnes si v Příbrami zástupci města, hornických spolků i široká veřejnost připomněli 133 let od jedné z nejtragičtějších událostí v dějinách českého hornictví – březohorské důlní katastrofy na dole Marie, ke které došlo 31. května 1892.
Vzpomínkový akt se tradičně uskutečnil hned na několika místech. Nejprve byla uctněna památka obědí důlního neštěstí u památníku na starém příbramském hřbitově, po té na březohorském hřbitově a nakonec u samotného dolu Marie na Březových Horách. Přítomní položili květiny a zapálili svíčky na počest 319 horníků, kteří tehdy přišli o život při požáru v hlubinách dolu Marie.
Samotná tragédie se odehrála ve středu 31. května 1892 po poledni, přicházeli na dvacátém devátém důlním patře horníci Emanuel Kříž, Alois Nosek, Jan Kadlec a Václav Havelka ke stoupacímu stroji, aby se tudy dostali na povrch ze své ranní směny. Skupinka horníků čekala, až se na stoupacím stroji uvolní místo. Všichni si svítili hornickými kahany, a protože Emanuelu Křížovi dohoříval knot v kahanu, rozhodl se jej před nástupem na stroj vyměnit, neboť vstup na stoupací stroj bez světla byl přísně zakázaný. Doutnající knot Kříž odhodil, avšak ten se propadl sýpkou do sklípku. Všichni čtyři kontrolovali, zda nevznikl požár, ale když se ani po patnácti minutách nic nedělo, rozhodli se vystoupat nahoru. V jednu hodinu odpoledne již ale náraziště začalo hořet, příčinou bylo vzplanutí olejem napuštěných třísek od zbytků stále hořícího knotu.
Navzdory nasazení záchranářů a hornických čet se stovky havířů nepodařilo zachránit. „Celkem zahynulo 319 lidí, což činí z této události největší důlní neštěstí v historii českého hornictví. Zůstalo po nich přes 280 vdov a více než 900 sirotků,“ připomíná historik a ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
Dopady důlní katastrofy se projevily v hornictví 19. století tak, že si báňští podnikatelé uvědomili, že je nutné budovat i důlní zachranné sbory. „Do té doby se tato činnost zabezpečovala pouze na dobrovolnické bázi nebo z řad báňských hasičů, takže to byl vlastně i začátek éry budovaní báňských záchranných sborů,“ připomíná jeden z dopadů březohorského důlního neštěstí Velfl.
Událost vyvolala i nevidanou míru solidarity. „U nás v muzeu máme materiály dokládající, že až z Ameriky od našich krajanů z havířských oblastí putovaly do Příbrami fianční příspěvky,“ dodává ředitel Hornického muzea Příbram Josef Velfl.
