Tomáš Mosler: Část poplatků ve sběrném dvoře požaduje město neoprávněně. Nechají si to občané líbit?

Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.

PŘÍBRAM – Příbramský občan Tomáš Mosler se vyjádřil k otázce zpoplatnění některých odpadů ve sběrném dvoře, které rozhodnutím rady města platí od 1. srpna.

Jak již bylo dostatečně medializováno jinde, město Příbram od 1. srpna 2020 požaduje od občanů za určité druhy odpadů, odevzdané ve sběrném dvoře, poplatek dle hmotnosti či počtu kusů odpadu. Nechci se zde pozastavovat nad tím, nakolik se v důsledku toho může zvýšit vznik černých skládek apod. Zaměřil jsem se na právní stránku věci.

Zjištění jsou příznivá pro občany – již méně pro město. U stavební suti nebo pneumatik je zpoplatnění formálně v pořádku, protože se nejedná o komunální odpad (navíc např. pneumatiky odebírají bez poplatku sběrná místa jinde ve městě). Ale u dalších položek v ceníku (nábytek, objemný odpad apod.) již vyžadování úhrady od obyvatel města v pořádku není. Takový postup je v rozporu s pravidly systému shromažďování komunálních odpadů dle městské vyhlášky č. 1/2017 i v rozporu s městskou vyhláškou č. 12/2019 o místním poplatku za provoz tohoto systému.

Z vyhlášky o shromažďování komunálních odpadů vyplývá, že se vztahuje také na nebezpečný a objemný komunální odpad, kdy tento odpad lze odkládat právě (pouze) ve sběrném dvoře. Navazující vyhláška o místním poplatku pak stanoví, že za komunální odpad platí občan Příbrami jeden souhrnný poplatek (aktuálně 552 Kč ročně). Tento poplatek zahrnuje veškerý komunální odpad – bez ohledu na to, do jaké míry příslušný občan zaplní popelnici nebo kolik odváží každý týden do sběrného dvora skříní.

Pokud tedy nově město „zkouší“ od občanů získat úhradu navíc, jde o chybný postup. To potvrdila i konzultace Bublifuku s Odborem veřejné správy MV ČR. Zjednodušeně řečeno za tutéž službu (shromažďování komunálního odpadu) nelze požadovat dvě různé platby. (Samostatnou kapitolou pak je, že i kdyby nakrásně toto zdvojení bylo možné, stále by muselo být ošetřeno novelizací vyhlášky, nikoli prostým administrativním rozhodnutím.)

Zde se nelze než pozastavit nad poněkud lehkovážným přístupem vedení města k právní úpravě této záležitosti. Je pěkné, že se z radničního videoklipu dozvíme, že odevzdání padesátikilového kusu nábytku bude stát 30 korun. Ale vězte, vážení čtenáři, že tuto službu už ve skutečnosti máte předplacenu. Zjednodušeně řečeno, skříň odevzdaná jako jeden kus ve sběrném dvoře je zcela stejný komunální odpad jako tatáž skříň, rozřezaná na kousíčky a vyhozená do popelnice.

Nyní trocha suchopárné řeči paragrafů. Definice komunálního odpadu dle zákona č. 185/2001 Sb. o odpadech:
Veškerý odpad vznikající na území obce při činnosti fyzických osob a který je uveden jako komunální odpad v Katalogu odpadů, s výjimkou odpadů vznikajících u právnických osob nebo fyzických osob oprávněných k podnikání.

Katalog odpadů je stanoven vyhláškou MŽP ČR, aktuálně č. 93/2016 Sb. Ve skupině odpadů č. 20 „Komunální odpady“ se kromě jiného nachází i dřevo nebo materiály a zařízení s nebezpečnými látkami. Co se týká poplatků za provoz systému shromažďování komunálního odpadu, ty smí obec zavádět (a měnit) pouze obecně závaznou vyhláškou (viz § 14 zákona č. 565/1990 Sb. o místních poplatcích). Vyhlášky schvaluje zastupitelstvo města (viz § 84 zákona č. 128/2000 Sb. o obcích; odst. 2 písm. h) – což se v tomto případě nestalo.

Sběrný dvůr v Příbrami

Kromě nešťastného pokusu inkasovat za jeden odpad dvě platby tak město v tomto případě ještě obchází svůj hlavní orgán, který zastupuje všechny občany.
Jiným nepříliš chvályhodným rysem daného opatření je skutečnost, že se kvůli zneužívání systému některými jednotlivci či firmami přenáší břemeno na všechny občany. (Značně ve stylu zvyklostí celostátního ANO, které např. obdobně kvůli části nepoctivců obtěžuje s EET všechny živnostníky.)

Nelze přehlédnout ani fakt, že město sice v tiskové zprávě uvádí různá jiná města, kde se za odpad ve sběrném dvoře platí – ovšem už zapomíná dodat, že zpoplatnění se v těchto městech týká buď jen odpadu, který zpoplatnit skutečně lze (např. stavební suť nebo pneumatiky), nebo se regulace netýká občanů města, ale jen „přespolních“. (Zároveň příslušná města často používají jiné mechanismy proti zneužívání systému.)

Město odkazuje na zpoplatnění sběrného dvora např. v Turnově. Tam přitom mohou občané odevzdávat objemný a nebezpečný odpad nebo nábytek zdarma. A když už jsme u těch srovnávání: Třeba v Kralupech nad Vltavou, které tisková zpráva také zmiňuje, je shromažďování odpadu, včetně svozu popelnic, zdarma. (Tedy – „zdarma“. Samozřejmě službu nadále platí všichni formou daní.) Tím nijak neobhajuji jeden nebo druhý režim. Tuto skutečnost zde zmiňuji pouze v souvislosti s tím, že se nelze ubránit dojmu, že město někdy odkazuje na inspiraci „jinde“ jen v tom rozsahu, v jakém se to právě hodí.

Hlavní otázkou ale momentálně zůstává, jak se město vypořádá s nesprávně požadovanými poplatky za odpad, který občané města odevzdávají ve sběrném dvoře. A jaká opatření případně navrhne, aby se omezilo zneužívání systému. Plně chápu, že „černí pasažéři“ jsou problém, ale jsem přesvědčen, že při řešení dané situace nelze postupovat tak, jak to radnice učinila.

Tomáš Mosler

Komentáře