Pavel Čámský: Příbram na komunitní plán sociálních služeb rezignovalo a prakticky již od roku 2016 žádný nemá

Pavel Čámský

Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.

PŘÍBRAM – Už prakticky třicet let opouštějí město mladí, perspektivní a ekonomicky aktivní lidé a zvyšuje se poměr starších, ale i zdravotně méně disponovaných osob. V Příbrami je i značný počet osob strádajících v důsledku nemocí z povolání. Nemálo našich spoluobčanů je ohrožováno i horším přístupem k finančním a materiálním prostředkům a zdrojům a jsou ohroženi sociálním vyloučením, případně se již zařadili k sociálně vyloučeným skupinám. Zvláštní pozornost je třeba věnovat i dětem a mládeži a neúplným rodinám, které čelí také řadě problémů. 

Na tyto osoby se zaměřuje sociální péče, kterou v prvé řadě zabezpečuje centrálně stát, ale obce by měly usilovat o to, aby se vhodné formy a druhy sociálních služeb staly co nejsnáze dostupné pro jejich obyvatele. Většina měst v ČR proto zpracovává tzv. komunitní plány sociálních služeb, jež podrobně mapují situaci v konkrétním městě, identifikují problémy a nedostatky a hledají/navrhují řešení a opatření ke zlepšení situace. Komunitní plány sociálních služeb jsou velmi praktické, protože řada dotačních titulů, směrovaných do sociální péče, je obcím zpřístupněna právě s podmínkou existence platného komunitního plánu. Považujeme za velmi nešťastné, že město Příbram na komunitní plán sociálních služeb rezignovalo a prakticky již od roku 2016 žádný nemá. Přitom stačilo aktualizovat a doplnit předchozí komunitní plán. Nejde o to hledat viníky, proč se tak stalo, ale tento zásadní nedostatek je třeba urychleně napravit a pořízení nového komunitního plánu by se mělo stát jednou z priorit nové městské reprezentace.

Stačí nahlédnout do zákona 108/2006 Sb. (o sociálních službách), abychom z něho vyjmenovali služby, jež by v našem městě nalezly uplatnění, ale nejsou buď k disposici vůbec, nebo ve zcela nedostatečném rozsahu a zajišťují je jiné subjekty, než samo město – mnohem obtížněji, v omezenějším rozsahu a občas i za vyšší ceny, než by bylo nutné. Lze jmenovat odlehčovací služby obecně: týdenní stacionář, chráněné bydlení, sociálně-terapeutické dílny, zařízení následné péče, ale také domov pro osoby se zdravotním postižením, domov se zvláštním režimem, a patrně i dům na půl cesty. Je třeba dál zvyšovat kapacitu Domovů pro seniory. Na všechna tato (a další) zařízení a služby poskytuje stát významné finanční příspěvky i praktickou a metodickou pomoc – za předpokladu, že jsou navrženy v platném komunitním plánu sociálních služeb. Jinak je na jejich pořízení a provoz mnohem obtížnější potřebné prostředky a pomoc získat.

Město v letech 2012 – 2014 s podporou ministerstva vnitra zřídilo pozice tzv. Asistentů prevence kriminality a dosáhlo na spolupráci s vládní Agenturou pro sociální začleňování (ASZ), která mu zprostředkovala řadu různých programů pomoci při řešení problematiky osob sociálně vyloučených a sociálně vyloučených lokalit. Bohužel, nové vedení města v r. 2014 správně nepochopilo smysl, účel a kompetence Asistentů prevence kriminality a až dosud je využívá (jako jakousi pomocnou složku MP) k činnostem, pro něž nejsou určeni, a naopak rezignuje na jejich úkol být moderátory mezi městem, veřejností a sociálně vyloučenými osobami a předcházet tak sociálním konfliktům. Měli bychom je vídat především ve vyloučených lokalitách a místech, kde se kumulují „problematické“ osoby, nikoli na přechodech apod.

Také spolupráce s ASZ, která by umožnila realizaci potřebných sociálních opatření v oblasti bydlení a zaměstnanosti při řešení problematiky sociálně vyloučených lokalit a osob, se nakonec omezila pouze na zřízení Nízkoprahového centra a noclehárny pro osoby bez přístřeší, jakkoli možnosti byly mnohem rozsáhlejší a za předpokladu, že by město řádně s Agenturou spolupracovalo a své aktivity s ní koordinovalo, mohla být dnes otázka problematických ubytoven a integrace sociálně vyloučených osob v Příbrami z větší části vyřešena.

Prevence pádu osob v obtížné sociální situaci do skupiny osob vyloučených je ovšem nejúčinnější. Těm, kteří se této kritické komunitě nebezpečně přiblížili i bez vlastního zavinění, by mohlo pomoci podstatné rozšíření kapacity azylového bydlení.

Chceme proto urychleně zpracovat a přijmout komunitní plán sociálních služeb, a i jeho prostřednictvím získat prostředky na zřízení a provoz těch, které zde velmi chybí, přehodnotit úkoly a využití asistentů prevence kriminality a pověřovat je činnostmi, k nimž jsou kompetentní a vyškolení a hledat nové možnosti při řešení problematiky sociálně vyloučených osob.

Zde najdete volební program KDU pro nadcházející komunální volby v Příbrami, jehož součástí je i tato problematika: (odkaz na program KDU)

Autor je garantem a zpracovatelem 4. tematického okruhu volebního programu KDU pro komunální volby 2022 – „Sociální služby a zdravotnictví“ a nezávislým kandidátem do komunálních voleb za KDU-ČSL.

Komentáře