Na Padrťských pláních přibylo další 11 tůní

Foto: VLS

BRDY – Zadržet v Chráněné krajinné oblasti Brdy více vody a vytvořit vhodné podmínky pro vzácné i běžné vodomilné živočišné i rostlinné druhy. To jsou hlavní cíle programu, který odstartovaly v roce 2018 v Brdech Vojenské lesy a statky ČR (VLS) ve spolupráci s Agenturou ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK). Posledních pět let „špikují“ brdskou krajinu desítkami malých vodních ploch, tůní a napajedel. Letos k nim v rámci revitalizace plochy bývalé protitankové střelnice Padrť přibylo dalších 11 tůní.

Lesnická divize VLS letos na pláních kolem Padrťských rybníků navázala na první část revitalizace vodního režimu z roku 2020, kdy zde vybudovaly VLS osm tůní o celkové rozloze 800 m2 a „zmeandrovali“ půlkilometrový úsek odvodňovacího příkopu.

„Jedenáct nových tůní má celkovou rozlohu 670 m2 a jsou opět rozmístěny na jednotlivé odvodňovací kanály tak, aby zpomalily odtok vody a napomohly k jejímu zasakování do okolního prostředí.  Jde o další pokračování úspěšné spolupráce brdských lesníků VLS s partnery z orgánů ochrany přírody,“ uvedl ředitel VLS Roman Vohradský.

Vedle zlepšení schopnosti zadržet vodu v lokalitě se vodní tůně stanou útočištěm zvláště chráněných druhů živočichů a rostlin. „Podmáčení okolních travních porostů přispívá k šíření zvláště chráněných vlhkomilných organismů. Tůně jsou domovem všech obojživelníků, kteří do této oblasti patří, tedy tří druhů čolků a pěti druhů žab. Věříme také, že lokalita se do budoucna zatraktivní například pro vlhkomilné druhy ptáků z řad bahňáků – bekasiny, chřástaly a snad do budoucna i jeřáby,“ vysvětlil Bohumil Fišer z AOPK ČR.

Tvorba tůní je jedna z mnoha aktivit, kterou se Vojenské lesy a statky snaží obnovit schopnost brdské krajiny zadržovat vodu. Vedle toho zde státní podnik v posledních letech vybudoval pětici větších vodních nádrží v lesní krajině. V rámci projektu LIFE Adapt Brdy, který získal podporu v rámci enviromentálního programu EU Life, finišují lesníci studii pramenných oblastí na územích Brd ve správě VLS. 

„V příštím roce spustíme revitalizaci jednoho ze studií vybraného prameniště. Pro revitalizaci byla vybrána pramenná oblast Voložného potoka Pod vrchem Praha,“ uvedl David Novotný, ředitel divize VLS Hořovice, která brdskou lokalitu spravuje.

Podle něj byla tato oblast vybrána záměrně i proto, že zde v dřívějších letech došlo k technickým úpravám pro snížení hladiny spodní vody a vodní režim pak v roce 2020 nepříznivě ovlivnilo také odlesnění lokality v důsledku kůrovcové kalamity.

„Výsledkem realizace by mělo být obnovené prameniště po vzoru šumavského projektu Life for Mires. V konečném důsledku by mělo dojít ke zpomalení odtoku vody z Brd a její plynulejší distribuci v průběhu suchých období,“ dodal ředitel brdských lesníků VLS.

Na území CHKO Brdy jsou zadány nové dvě studie, zaměřené na další možnosti opětovného zadržení vody v krajině. Zaměří se na místa, která byla dlouhodobě odvodňována. První z nich se zaměřuje na plochy, které nadměrně utužil pohyb lesní techniky během kůrovcové kalamity. „Na kůrovcových holinách vznikla síť zhutnělých těžebních linek, které při dešti fungují jako říční koryta. Spadlé srážky jimi velmi rychle odtékají z holiny pryč. Studie má za cíl navrhnout co nejjednodušší opatření, která na těchto místech znovu načechrají půdu a formou drobných louží a tůněk zpomalí odtok vody. Tím vodě umožníme vsáknout se tam, kde napršela,“ popisuje Bohumil Fišer z AOPK ČR.

Druhá studie se zaměří na bývalé vojenské cvičiště na Předních Bahnech a Vlčí potok. Tam byly v minulosti provedeny úpravy, které toto území odvodňují. Studie vytipuje místa, jejichž úpravou nejsnáze docílíme zpomalení odtoku vody. Vzniknout by tu měly mokřadní biotopy, tůňky i nádržky s kolísající vodní hladinou. V plánu je také úprava narovnaného a zahloubeného koryta Vlčího potoka. Na vhodných úsecích by se voda měla vrátit do mělčího a zvlněného koryta historického.

Tůně v Brdech – v roce 2018 brdští lesníci VLS v rámci režimových opatření pro Agenturu ochrany přírody a krajiny ČR vyhloubili první čtyři tůně na Hrachovišti na lesní správě Jince, o rok později vznikly tři na Padrťských pláních a tři na lesní správě Strašice. V roce 2020 pak vyrostla čtveřice vodních ploch na Jineckých Baštinách, dvě na Pource na Nepomuku a osm opět na Padrtích. předloni k nim přibilo čtrnáct tůní na lesních správách Obecnice a Mirošov, a loni vznikly další v lesích na Jinecku.  Všechny pomáhají zadržet vodu a podporují nejen místní obojživelníky.  Program, který ročně přijde na nižší statisíce korun, je realizován za podpory dotačního programu Ministerstva životního prostředí – Péče o přírodu a krajinu na základě zadání AOPK ČR.

Komentáře