Jan Konvalinka: Upřímně, často jsem byl dojatý tím, jaká míra solidarity a vzájemnosti mezi lidmi je

zdroj: MěU Příbram

PŘÍBRAM – Už několik týdnů prověřuje koronavirová nákaza odolnost, schopnosti i charakter nás všech. „Příbramané a Češi obecně ukázali sobě i okolnímu světu, že jsou národ s vysokou vnitřní integritou, odhodláním a statečností,“ myslí si příbramský starosta Jan Konvalinka.

Karanténa trvá již několik týdnů. Lze tedy částečně hodnotit, nakolik byly stát, kraje i město připraveny na podobnou situaci. Jaký je váš názor?

Pandemie je něco, na co se bez předchozí zkušenosti jen těžko připravíte. V začátku nedokážete rozklíčovat všechny proměnné, hledáte, tápete, ptáte se. Odpovědi přicházejí buď neúplné, nebo posléze změněné. Leckdy se odpovědí nedočkáte vůbec. Tak to bylo ještě na konci března, kdy nám Krajská hygienická stanice nechtěla poskytovat počty pozitivních osob na území města. Nebyla to zlá vůle KHS, prostě bylo takové nařízení. Teď už je situace jiná. O nakažených víme. Bohužel stále ne s identifikací bydliště. Oficiální cestou se tak dozvíme, kolik je nakažených, a neoficiálními kanály zjistíme, o koho se jedná a jaká jsou rizika dalšího přenosu.
Na státní úrovni je situace zvládnutá. I přes nějaké chyby a nedorozumění hlavně v souvislosti s ochrannými pomůckami lze považovat krizový management na úrovni státu za funkční. Obzvláště kladně hodnotím odbornost členů krizového štábu a to, že nechávají promlouvat osoby nejpovolanější – epidemiology.
Opatření, která vláda postupně přijímala, se zdají jako účinná. Vývoj počtu nakažených u nás nekopíroval křivky z jiných států zejména západní Evropy. Radikální a včasná omezení měla za následek výrazné zpomalení růstu počtu nemocných, což bylo nezbytné zejména z důvodu kapacit našeho zdravotnictví. Sledujeme-li obrázky a zprávy například z Itálie a dozvídáme-li se o tom, v jaké krizi tamní zdravotnictví je, jak chybějí lůžka pro nemocné, pro lidi po úrazech, pro lidi s jinými chorobami než covid-19, je pro nás alespoň částečnou útěchou to, že držíme nákazu v mantinelech toho, co naše nemocnice dokáží zvládnout.

Nakolik byli připraveni samotní občané?

Lidé v Příbrami mne rozhodně mile překvapili. Situaci přijali takovou, jaká je, a zařídili se po svém. Jako v celé republice se i u nás rozjely mnohdy zaprášené a zatuhlé šicí stroje v domácnostech i podnicích a započala výroba ochranných pomůcek – roušek. Famózně se k šití roušek postavily i naše příspěvkové organizace – hlavně divadlo, Centrum sociálních a zdravotních služeb, knihovna a další včetně některých škol.
Bezvadně se rozjelo dobrovolnictví ve spolupráci města s nadací Adra. Za celou dobu se přihlásily desítky dobrovolníků a nabízejících nezištnou pomoc. Firmy a podnikatelé nabízeli materiál, prostory či zaměstnance k dispozici. Upřímně, často jsem byl dojatý tím, jaká míra solidarity a vzájemnosti mezi lidmi je. Často jsem byl vůči současné společnosti skeptický a považoval jsem ji za výrazně konzumní a sobeckou, tohle mne však zásadním způsobem vyvedlo z omylu. Příbramané a Češi obecně ukázali sobě i okolnímu světu, že jsou národ s vysokou vnitřní integritou, odhodláním a statečností.

 
Rada města se schází obvykle jednou za dva týdny. V poslední době je to několikrát za týden. Čím se radní v těchto dnech zabývají a jak hektické je vedení města?

Hektické je možná nepřesné slovo. Spíše náročné a zodpovědné. Od prvního okamžiku se veškeré řídící mechanismy soustředily na zvládnutí mimořádné situace. Byl aktivován krizový štáb a postupně se začaly koordinovat jednotlivé jeho složky. Bezpečnostní situace byla vyhodnocována a přijímali jsme jedno opatření za druhým. Jsem přesvědčený o tom, že jsme úvodní fázi nouzového stavu zvládli dobře.
S tím, jak se situace vyvíjí, přicházejí pochopitelně otázky související s dopadem koronavirové pandemie na ekonomiku města a způsobem, jak budeme dál fungovat. Přijali jsme dílčí opatření, která mají za cíl snížit dopad nouzového stavu jak na ekonomiku městskou, tak na příbramské podnikatele. Rada města mimo jiné schválila snížení nájmů a záloh na 50 %, a to na dobu tří měsíců pro podnikatele, kteří byli prokazatelně nouzovým stavem zasaženi. V dalších týdnech nás čeká nové modelování rozpočtu, snižování nákladů a úspory všude tam, kde to bude možné. 

Je v Příbrami už vyřešen nedostatek ochranných pomůcek alespoň pro zdravotníky, hasiče či policisty?

Oproti počátečnímu zoufalému stavu je to teď daleko lepší. Pomůckami se postupně všichni zásobili. I zde zafungovala veliká míra solidarity mezi jednotlivými složkami. Zmíním například Věznici Příbram, která nám i jiným složkám dodala stovky precizně ušitých roušek. Hasiči, záchranáři, městští i státní policisté naprosto bezchybně a s maximální vstřícností spolupracovali, podporovali se nejen v rovině běžné kooperace, ale i právě v oblasti poskytování ochranných prostředků. 

Funguje podle vašich informací zásobování obchodů?

Samozřejmě že funguje, obchody jsou plné zboží. Čas od času je nějaký artikl dočasně vyprodaný – zpočátku to byla třeba mouka, droždí nebo čisticí prostředky, nicméně vše bylo postupně dodáno. Lidé nakupují běžným způsobem. Dokonce si myslím, že nakupují trochu více než obvykle. Přece jen trošičku pracuje psychika a strach lidí, kteří se zásobují více než jindy. V souvislosti s obchody je nutno vyzdvihnout práci zaměstnanců – prodavačů a prodavaček a také pracovníků logistiky a přepravy zboží. Bez nich by obchody nefungovaly, nebyly by zásobené.

 
I když vláda zvolila plošná opatření, nejzranitelnější jsou senioři a nemocní lidé. Město provozuje domy s pečovatelskou službou a další tisíce seniorů žijí ve svých bytech. Mohou se v současnosti cítit v bezpečí?

Pocit bezpečí je vskutku subjektivní věc. Známe seniory, kteří jsou vystrašení natolik, že neopustí svůj byt a neopováží se otevřít ani pošťákovi. Pak jsou tu jiní, kteří s napůl staženou rouškou brázdí přeplněné uličky supermarketů a nebezpečí si nepřipouštějí. Oba extrémy jsou špatné, ten první o trochu méně.
Pro seniory jsme udělali maximum. Město ve spolupráci s nadací Adra zřídilo krizové linky pomoci, kam mohli lidé, nejen senioři, volat a požádat o pomoc. Dobrovolníci pak chodili lidem na nákup, na poštu, zařizovali pro ně běžné úkony. Až domů byly seniorům rozváženy šité roušky. Centrum sociálních a zdravotních služeb poskytovalo pomoc a podporu i seniorům, kteří nejsou jeho klienty. Vše s cílem maximálně ochránit tuto zranitelnou skupinu obyvatel.

Mohou příbramští senioři někde získat stručné informace o současné situaci tak, aby nemuseli procházet mnoho článků nebo stránek na městském webu? A kde se mohou informovat, pokud nemají přístup k webu?

Informace se snažíme distribuovat i do tištěných periodik a do lokální televize. Proběhla i letáková kampaň. Spoléháme také trochu na fungování přenosu informací v rodinách, kdy ti mladší členové mající schopnost a možnost získat informace na webu předají je svým blízkým. Nově funguje také web koronavirus.pribram.eu. 

Město spustilo zelenou linku, na kterou se mohou hlásit dobrovolníci, ale také lidé, kteří potřebují nějakou pomoc. Jaké nabídky a poptávky pomoci evidujete nejčastěji?

Pomocí se zpravidla rozumí zajištění nákupu či běžných pochůzek. Evidujeme stovky žádostí o roušky. Slušně využívaná je i linka psychologické pomoci, kam lidé volají se svými starostmi a problémy. Dobrovolníků se za celou dobu trvání nouzového stavu přihlásilo několik desítek. Nejčastěji nabízejí pomoc právě s nákupy nebo s výrobou či distribucí roušek. Všichni dobrovolníci jsou úžasní lidé, kterých si velmi vážím. Jsou obětaví, stateční a nezištní. 

Město svým občanům odpustilo některé poplatky – například za parkování nebo platby v MHD. Prodloužena je rovněž splatnost poplatků za popelnice nebo za psy. Nejspíše se sníží příjem financí a dotací od státu. Máte hrubý odhad, jaký je a bude výpadek prostředků pro příbramský rozpočet?

Dopad na rozpočet se momentálně vyhodnocuje. Domnívám se, že se bavíme o vyšších desítkách až jednotkách stovek milionů korun. Příjmy letošního roku měly činit více než 880 milionů korun. Toto číslo je nyní zcela mimo realitu. Rapidně klesnou příjmy daňové, zároveň stoupnou některé náklady – například budeme nuceni sanovat ztráty příspěvkovým organizacím. Platby za parkování či za MHD jsou příjmy nedaňovými. Jejich výpadek sice pocítíme, nicméně nebude tak velký. Zrušení placeného parkování a dočasné zavedení MHD zdarma mělo zásadní vliv na zvládnutí složitých okamžiků v počátcích nouzového stavu. 

Bude nižší příjem znamenat pozastavení investičních akcí?

Nejspíše ano. U jednotlivých investičních akcí revidujeme jejich nezbytnost a možnost odložení na pozdější dobu. Nebudeme ale pozastavovat klíčové investice do infrastruktury města, jako jsou opravy silnic či budování parkovišť nebo opravy vodohospodářské sítě. 

Zdroj: Městský zpravodaj Kahan

Komentáře