PŘÍBRAM – Odklad převodu financování školních kuchařek nebo uklízeček ze státu na samosprávy se obcím a krajům příliš nelíbí a považují ho za nepřipravený. Chtějí proto, aby avizovaný termín září letošního roku, byl odložen. Lídři vládních stran proto zvažují, že změnu posunou ze září na leden. Kabinet samosprávy ujišťuje, že obce a kraje dostanou na platy neučitelských profesí víc peněz z daní.
Příbram je podle radnice na tento krok sice připravena, ale odklad uvítá, respektive by možná podle radnice bylo nejlepší, kdyby k tomuto kroku vůbec nedošlo. „Pro nás to samozřejmě bude administrativní zátěž. Jako město jsme na to připravení. Já jsem si nechal od našich vzdělávacích zařízení vyčíslit, kolik dávají na ty nepedagogické profese, takže víme, co by to pro nás rozpočtově znamenalo. A znamenalo by to i to, že bychom na to museli z městského rozpočtu doplácet,“ říká příbramský starosta Jan Konvalinka (ANO).
Podle Konvalinky je pro samosprávy problematická metodika výpočtu příspěvku do rozpočtového určení daní. Podle něj stát nerozlišuje, že si obce potažmo školy nepedagogické zaměstnance jako jsou kuchařky, uklízečky, školníci a tak dále mohou mít variabilně zařazené do platových tříd a stupňů. „Ovšem stát implicitně počítá s nejnižším zařazením, takže kdybychom tohle akceptovali a dali těm lidem stejné peníze, které nám na ně přijdou od státu, tak dostanou výrazně méně a mi o ně přijdeme a to nechceme, protože všichni si uvědomujeme, jak je problematické najít dobrou uklízečku, kuchařku a podobně. Jsme na toto připraveni, počítáme s tím, že by nás to stálo nižší jednotky milionů korun ročně. Osobně si ale myslím, že to je nesmysl,“ míní příbramský starosta, který je sám původním povoláním pedagog.
Stát tuto změnu zdůvodňuje tím, že samy obce a školy nejlépe vědí, kolik a kde potřebují ve školských zařízeních kuchařek, uklízeček nebo školníků. Nicméně je asi nereálné si myslet, že by například jeden školník měl na starosti více škol, nebo uklízečka chodila uklízet do dvou či třech školských zařízení ve městě. „Navíc tihle lidé působí v rámci školy nejen na té své pozici, ale třeba ten školník nebo školnice vypomůže tak, že pomůže při oblékání dětí, když jdou ven nebo je na chvíli pohlídá někde a tak dále. Prostě ti lidé jsou multifunkční a dívat se na to jen tak, to je školník, který utáhne kliku a poseká zahradu, to evokuje, že tu změnu navrhl někdo, kdo nezná tu realitu,“ dodává Jan Konvalinka.
Navíc pro větší města je sice tento návrh komplikací, ale přeci jen se dá v rámci jejich rozpočtu zvládnout. Ovšem na vesnicích nebo menších městech to může být problém. „Mluvil jsem s některými starosty z okolních menších obcí, ti v tom vidí problém,“ potvrzuje místostarosta Miroslav Peterka (ODS).
Podle místostarosty Vladimíra Karpíška (ANO) je tento krok snahou státu vytáhnout z měst naspořené peníze. „Na školení nám bylo řečeno, že města a obce mají na účtech přes 500 miliard korun, které neumí investovat. Jen Praha má mít na svých účtech něco mezi 350 až 400 miliardami korun, které nedokáže investovat a toto má být krok, jak se stát dostane k těmto finančním prostředkům,“ míní Karpíšek.
