LEŠETICE – Devátý ročník Festivalu Divadla Dagmar v areálu Památníku Vojna v Lešeticích u Příbrami přinesl o uplynulém víkendu tři rozdílné inscenace, které opět zaplnily bývalou jídelnu někdejšího lágru pro politické vězně. Pořadatelé letos hovoří o nadstandardním zájmu publika a o jednom z nejemotivnějších ročníků vůbec.
„Letos nás překvapil opravdu nebývalý zájem diváků,“ uvedl za pořadatele Tomáš Bílek. Sobotní inscenace Sůl moře, jevištní kompozice podle knihy Ruty Sepetysové, přilákala čtyři desítky návštěvníků, kteří zcela zaplnili připravené hlediště. Podle Bílka bylo silným momentem především propojení osobních příběhů se zapomenutou tragédií potopení lodi Wilhelm Gustloff. „Právě prolnutí velkých dějin s těmi malými a osobními se postaralo o mrazivou atmosféru, která v sále zůstala ještě dlouho po potlesku,“ dodal.
Hra patří zároveň k nejobsazenějším titulům souboru. „Na jevišti se vystřídalo třináct herců z různých koutů republiky. Bylo velkou úlevou i radostí, že se nám podařilo sladit všechny termíny a na festivalu inscenaci uvést,“ doplnil Jan Cvačka.
V neděli pokračoval program představením Antické děti, které představilo výběr z maturitních prací studentů dramatické výchovy Divadla Dagmar. Dorazilo 33 diváků a o neplánované zpestření se postaral příbramský slamer Roman Bonk. „Jeho spontánní vystoupení bylo krásným momentem, festival má být živým setkáním diváků a performerů, a tohle tomu dalo další rozměr,“ uvedl Cvačka.
Závěrečnou tečkou festivalu byla inscenace Haprdáns aneb Hamlet princ dánský ve zkratce, adaptace kanonického textu Ivana Vyskočila v podání manželské dvojice Barbory a Františka Špačkových. Podle pořadatelů šlo o hravé, ale zároveň precizní hledání nového smyslu notoricky známého Shakespearova příběhu.
Festival se uskutečnil ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram a obcí Milín a finančně jej podpořilo město Příbram. „Jsme rádi, že se podařilo devátý ročník uskutečnit v takové atmosféře. Už teď přemýšlíme o tom, jak překvapíme diváky příště,“ uzavřel Tomáš Bílek.
