Herec, scenárista, textař a původně také učitel Zdeněk Svěrák dnes slaví 90. narozeniny. Možná i proto, že se narodil právě na Den učitelů, se k této profesi symbolicky vrací i v připomínkách svého života.
Osobnost, která patří k pilířům českého humoru, má přitom blíž k Příbramsku, než by se na první pohled mohlo zdát. Jeho manželka Božena pochází ze Staré Huti u Dobříše a Svěrák se na Příbramsko opakovaně vrací. V listopadu 2019 tam například odhalil bustu Járy Cimrmana v rodném domě své ženy a s typickým nadhledem připomněl, že právě tady, nedaleko Čapkovy Strže, se s Ladislavem Smoljakem nechávali inspirovat při „vědeckém bádání“ o největším Čechovi všech dob.
S Příbramskem souvisí i filmová tvorba. Na Sedlčansku vznikaly části snímků Na samotě u lesa nebo Vesničko má středisková. Výběr lokací tehdy ovlivnil kameraman Jaromír Šofr, který měl v oblasti chalupu a dobře znal zdejší prostředí.
Svěrák se v regionu objevil i osobně před veřejností. V roce 2018 přijel na oslavy 110 let Základní školy Jiráskovy sady v Příbrami, kde si zazpíval se školním sborem Jiráskáček. Přijel tehdy na přání jedné z členek souboru a potvrdil, že kontakt s publikem ho stále těší.
A když už jsme u Dobříšska, nabízí se i drobná, ryze česká badatelská otázka: má jméno Svěrák něco společného s výrobou svěráků v nedaleké Dobříši? Přímý důkaz sice chybí, ale okolnosti jsou přinejmenším podezřelé. V Dobříši se totiž vyrábějí svěráky značky York, přičemž Yorkové patří mezi starou anglickou šlechtu. Nabízí se tedy hypotéza, že český humor má svého šlechtice, který sice nevládne panstvím, ale zato pevně svírá diváky i čtenáře. Jak by řekl Jára Cimrman, jde o souhru náhod, která už si zaslouží hlubší výzkum.
Zdeněk Svěrák vystudoval pedagogiku a svou kariéru začínal jako učitel. Po několika letech ale odešel do Československého rozhlasu, kde stál u zrodu legendární postavy Járy Cimrmana. Společně s Ladislavem Smoljakem pak založil Divadlo Járy Cimrmana, které se stalo fenoménem české kultury.
Vedle divadelní tvorby se výrazně prosadil i ve filmu. Podílel se na scénářích a často i herecky na snímcích jako Vrchní, prchni, Tři veteráni nebo později na filmech svého syna Jana Svěráka, mezi něž patří Obecná škola, Kolja, Tmavomodrý svět či Vratné lahve. Právě Kolja získal Oscara za nejlepší cizojazyčný film.
Kromě filmů a divadla stojí za stovkami písňových textů, pohádkami, knihami i večerníčkem Radovanovy radovánky. Dlouhodobě se také věnuje charitě prostřednictvím Centra Paraple.
Devadesátiny Zdeňka Svěráka tak nejsou jen jubileem jedné osobnosti, ale i připomínkou humoru, který dokáže spojovat generace. A jak je vidět, jeho příběh se v lecčems dotýká i našeho regionu.
