PŘÍBRAM – Letošní léto sice vodním radovánkám příliš nepřeje, i když začátek prázdnin naznačoval opak. V nadcházejících dnech by se ale situace mohla zlepšit. Paradoxně má současné chladnější a deštivější počasí pozitivní dopad na kvalitu vody v přírodních koupalištích – ta je nyní lepší než bývá během horkých let.
Podle hygieniků má většina sledovaných koupacích lokalit ve Středočeském kraji výbornou kvalitu vody. Například na středočeských částech přehrady Orlík dosahuje průhlednost vody až 3,5 až 4 metry. Podobná situace panuje i na vodní nádrži Slapy – výjimkou je koupací oblast Nová Živohošť, kde byl zaznamenán mírný nárůst chlorofylu, což snížilo průhlednost vody. Z tohoto důvodu byla lokalita klasifikována stupněm 2 (dobrá kvalita). Zvýšený obsah chlorofylu byl koncem července zjištěn také na Pilském rybníku u Sedlce-Prčice v okrese Příbram.
V samotné Příbrami je nejvíce sledována kvalita vody v přírodním koupališti areálu Nový rybník, který spravuje městská příspěvková organizace Sportovní zařízení města Příbram (SZM). Kromě pravidelných odběrů hygienické služby je voda kontrolována také pomocí technologie společnosti Enki o.p.s., která propojuje aplikovaný výzkum s praktickým hospodařením. Společnost provozuje vlastní akreditovanou laboratoř v třeboňském vědeckém parku. O aktuální situaci hovoří ředitel SZM Jan Slaba a odborník z Enki Marek Baxa.
Kritika veřejnosti jako podnět ke zlepšení
Kvalita vody na koupališti Nový rybník je dlouhodobě předmětem kritiky části veřejnosti, je tato kritika opodstatněná?
Jan Slaba: Kritika je opodstatněná vždy, nastavuje nám zrcadlo, co zlepšit a posouvá nás dopředu. Nový rybník stojí před novou výzvou spojenou zejména s hydrickým režimem v povodí. V minulosti byl Nový rybník významně dotován čerpanou vodou z dolů. Tento stav se změnil. Očekávali jsme, že se voda začne chovat jinak. Oslovili jsme proto odborníky, se kterými dlouhodobě spolupracujeme a ti nám vysvětlují co se s vodou děje. Zmiňují například, že když se voda zastaví, významně se urychlí biologické pochody, které na první pohled vodu zhoršují. V této fázi je nyní Nový rybník. A obhospodařovaní rybníka tak, aby splňoval náročná kritéria pro koupání, se tomu musí nutně přizpůsobit.
Co vlastně znamená „čistá voda“?
Podle čeho se hodnotí kvalita vody ke koupání a jaké faktory jí ovlivňují?
Marek Baxa: Odhlédneme-li od ostatních, vyhláškou předepsaných parametrů, které musí provozovatel koupaliště pravidelně sledovat, veřejnosti nejbližším indikátorem je pochopitelně průhlednost vody. Je to parametr, který nám velice zjednodušeně říká, v jaké kondici se rybník nachází. A často se lze na tento parametr spolehnout. Nicméně, jak je nám vysvětlováno odborníky, hodnoty průhlednosti nelze paušalizovat. Sám zjišťuji, že to není jednoduchá problematika. Například vysoká průhlednost ve stojatých vodách je v mnoha případech spojena s rozvojem velkého perloočkového zooplanktonu. Jeho přítomnost láká kachnovité ptactvo, které se, mj. zooplanktonem živí. Veřejnosti je nejspíš známo, že přítomnost kachen znamená zvýšené riziko výskytu cerkáriové dermatitidy. Ale pokud perloočky chybí, rychle se rozvíjí fytoplankton – řasy a sinice. Následně se významně snižuje průhlednost vody. Taková voda pak už ke koupání příliš neláká. Jinými slovy, je to trochu schizofrenní situace. Někdy se nám hodí vysoká a někdy nízká průhlednost vody. Pokud tedy nechceme kvalitu vody řešit chemickými preparáty, ale využívat biologických mechanismů, musíme naše přístupy a zásahy přizpůsobovat konkrétním situacím. Nutno přiznat, reakce rybničního ekosystému na naše zásahy není bezprostřední, tj. musíme si na výsledek nějakou chvíli počkat. Navíc nám příroda klade do cesty nové překážky. Včetně klimatických změn a růstu teplot. S tím se posouvají i druhy. Tím se dostávám k poslednímu faktoru, který je na tomto místě vhodné zmínit a tím je přítomnost a množství sinic. Tedy další parametr, kterým můžeme hodnotit kvalitu vody. Sinicím v současné době obecně nabízíme optimální podmínky pro jejich rozvoj – nevyvážené množství živin nebo nevyrovnaná potravní pyramida. Asi vnímáte, že problematika je složitější, než bych byl schopen odpovědět jedním odstavcem. Nicméně snažíme se těmto procesům co nejvíce na Novém rybníku rozumět a dělat vše proto, abychom udrželi co možná nejvyrovnanější stav.
Pomáhá letošní počasí kvalitě vody? Ano, ale není to všechno
Letošní počasí celkem přeje tomu, aby se kvalita vody na Novém rybníku nezhoršovala tak rychle jako v jiných letech. Co by ale dlouhodobě pomohlo udržovat kvalitu vody na tomto koupališti dobrou pro koupání? Myslím tím například větší přítok vody a podobně…
Jan Slaba: To je pravda, letošní sezona se malinko vymyká trendům z posledních let. Do značné míry nám vývoj počasí skutečně pomáhá. Zejména z pohledu množství slunečných jasných dnů. Vypadá to, že jich letos bude méně. Rozvoj řas a sinic je přímo svázán se slunečnými paprsky. To je jeden faktor. Stran dlouhodobého udržení kvality je dobré připomenout, že Vámi zminovaný přítok byl pro Nový rybník v minulosti zásadní. Voda byla nejspíš chladnější, tím i rozvoj fytoplanktonu pomalejší a v nižší biomase. Na druhou stranu, pokud je přítok tvořen z velké časti vodami z produkčního rybníku nebo ze zemědělského erodovaného povodí, což je aktuální situace, je z velké části nežádoucí. Mmj., proto byla na přítoku do rybníku vybudována litorální zona, aby tlumila zátěž, která může z povodí přitékat. Pro dlouhodobé udržení kvality vody v Novém rybníku jsme se rozhodli jít cestou managementu založeného na přírodních principech.
Marek Baxa: V praxi to znamená snažit se nastavovat podmínky v rybníku tak, aby se v rybníku udržovaly parametry, o kterých byla doposud řeč v rovnováze. Například se asi většinově nejspíše shodneme, že na rybníku nechceme vyytvářet podmínky pro rozvoj cerkariové dermatitidy. Víme, že bychom na rybníku mělo být co nejméně kachen nebo vodních plžů. To zní jako jednoduchý úkol, ale ve skutečnosti naráží na množství legislativních, ale i morálních pravidel. Proto situaci řešíme tak, že pracujeme s rybí obsádkou, která tlumí rozvoj plžů, tak abychom přerušili vývojový cyklus motolic. Na druhou stranu víme, že přítomnost ryb obohacuje vodní sloupec o živiny a jsme zpět u zvýšeného rozvoje fytoplanktonu. Takže každý rok s rybáři a hydrobiology řešíme, zda je ryb málo, hodně nebo tak akorát. Zdravotně není cerkáriová dermatitida nebezpečná, ale je hodně nepříjemná – pupínky, svědění. Proto je z hlediska dlouhodobé perspektivy přijatelnější občasné zhoršení průhlednosti vody, avšak ne sinicemi, ale žádoucími řasami, než se snažit o maximální průhlednost po celou sezonu. To neznamená, že na průhlednost rezignujeme, jen nastavujeme v řešení pořadí, dle důležitosti a komfortu pro plavce a návštěvníky. Jak jsem již naznačil, jakmile se voda zastaví, nastartuje se proces zhoršování. Bavíme se stále o rybníku, nikoli o horském jezeru, ve kterém jsou procesy odlišné. Z dlouhodobého hlediska tedy například dále pomáhá tzv. ozdravení dna. To nastává v době, kdy se rybník vypustí. Nejen, že tím omezí rozvoj vodních plžů, ale nastartuje se i proces mineralizace živin a zlepší se tím startovní podmínky do další sezony.
Jaké faktory hrají roli přímo v Novém rybníku
Jaké faktory mají konkrétně v případě Nového rybníku vliv na kvalitu vody?
Marek Baxa: Řadu z nich jsme již probrali. Klíčové je, snažit se nepustit do rybníku vodu, která nese velké množství živin. Živiny však do vodního prostředí přináší i na vodu vázané ptactvo, ryby a v neposlední řadě i koupající se osoby. Dokud nám pomáhal chladný přítok, tyto zdroje jsme mohli víceméně přehlížet. Nyní se s nimi učíme pracovat. Ale abych byl trochu konkrétnější, tak faktory, které nám pomáhají zlepšovat nebo alespoň udržovat vodu v optimální přijatelné kvalitě ke koupání jsou zejména hloubka vody, vhodné množství a druhové složení ryb, správné časování při pouštění vody do rybníka, fungující litorální zóna a přiměřený rozvoj perloočkového zooplanktonu. Naopak negativně na rybník působí voda přitékající ze zemědělského povodí a produkčního rybníka, nevyvážené množství a struktura ryb, nadměrná přítomnost kachnovitého ptactva. Nevnímejme to prosím taxativně, jak jsem zmínil, jde o složité vazby a toto jsou aktuální faktory, se kterými víceméně pracujeme a řešíme.
Dříve se lidé koupali všude. Jsme dnes zhýčkaní?
Za socialismu se lidé koupali v kdejakém rybníku nebo hasičské nádrži a tolik o kvalitě vody nediskutovali. Nejsou dnes lidé až příliš zhýčkaní, třeba i tím, že u každého druhého domu je bazén?
Marek Baxa: To si nedovolím soudit. Postavit diskusi na srovnání kvality vody v chlorovaném bazénu s rybníkem je přinejmenším liché. Z mého pohledu je to však silně individuální preference. Je to spíše zamyšlení než fakt, ale v přeneseném slova smyslu může dojem zhýčkanosti být pouhou obavou a starostlivostí o kvalitu vody. A to je asi správně. A intenzivní kritická diskuse o kvalitě vody je z mého pohledu na místě, ale musí se posunout v praktická řešení. Někdy je to více a někdy méně úspěšné.
Z vyjádření jasně vyplývá, že udržet přírodní koupaliště v dobré kvalitě není jednoduchý úkol. Nový rybník v Příbrami čelí výzvám spojeným se změnou vodního režimu, přítokem vody z okolí i vlivem klimatických změn. Odborníci se shodují, že klíčem je rovnováha – mezi rybí obsádkou, průhledností vody, množstvím živin i výskytem ptactva. Letošní počasí sice pomáhá, ale bez aktivního managementu by ani ono nestačilo. Kritika veřejnosti je podle provozovatelů vítaným impulsem – a současný přístup ukazuje, že snaha o čistší koupání jde ruku v ruce s respektem k přírodě.
Komentáře
