Památník Karla Čapka ve Staré Huti u Dobříše rozšířil svou bezplatnou mobilní aplikaci Po stopách Karla Čapka o novou trasu, která propojuje Prahu se Středočeským krajem a nabízí celkem 18 zastavení na místech spojených se životem a dílem jednoho z nejslavnějších českých spisovatelů.
Aplikace, která vznikla už v roce 2023, dosud nabízela dvě vycházkové trasy v areálu spisovatelovy „chalupy“ ve Staré Huti a jejím okolí. Návštěvníci si oblíbili především kombinaci historických fotografií se současností, audiokomentáře i možnost „setkat se“ s autorem prostřednictvím umělé inteligence. Ta dokáže věrně napodobit hlas Karla Čapka, a to na základě pouhých několika minut dochovaných nahrávek.
Nově aplikace přidává trasu, která zahrnuje 16 zastavení v Praze a další dvě ve Středočeském kraji. Jedním z nich je zámecký park v Lánech, kde byl Čapek častým hostem prezidenta Tomáše Garrigua Masaryka. Druhé zavede návštěvníky ke kladenskému dolu Schöller, kam spisovatel sfáral při přípravě románu První parta.
„Rozšířením mobilní aplikace chceme nabídnout možnost objevovat autorův život v širších souvislostech, přímo v místech, která ho formovala. Nová trasa propojuje Prahu se Středočeským krajem a ukazuje Čapka nejen jako světového spisovatele, ale i jako člověka pevně spjatého s konkrétními příběhy,“ uvedl ředitel památníku Zdeněk Vacek.
Aplikace je dostupná v českém i anglickém jazyce a přizpůsobí se časovým možnostem uživatelů – jednotlivá zastavení lze navštívit v libovolném pořadí. Orientaci usnadňuje jednoduché ovládání a minimalistický design.
Podle radního Středočeského kraje pro kulturu Václava Švendy souvisí rozšíření aplikace i s rostoucím zájmem o Čapkovo dílo v souvislosti s rozvojem umělé inteligence. „Jeho hra R.U.R. nám dala slovo robot a dnes znovu rezonuje po celém světě. Nová trasa zároveň láká návštěvníky Prahy k objevování dalších středočeských míst spojených s jeho životem,“ uvedl.
Na vývoji aplikace se podílelo kreativní technologické studio YORD, které stojí i za dalšími projekty v regionu, například aplikací „Vysoká – Říše zvuků“ pro Památník Antonína Dvořáka. Podle projektové manažerky Evy Bochové je cílem podobných projektů přiblížit historii moderní formou. „Technologie vnímáme jako nástroj, jak vyprávět příběhy přímo v místech, kde se odehrály. Díky tomu je obsah přístupnější a atraktivnější i pro současné publikum,“ dodala.
