PŘÍBRAM – Příbram má za sebou další komunální volby. Přestože opoziční uskupení, jako jsou koalice Spojenci či Piráti, tentokrát „maskovaní“ za „nové“ uskupení Příbram zdola, u voličů uspěla výrazněji než před čtyřmi lety, na celkové vítězství to nestačilo. Jenže ani dosavadní vládnoucí koalice ANO a ODS nezískala potřebných 13 mandátů v pětadvacetičlenném zastupitelstvu. Voliči tak rozdali karty, jak se říká, na plichtu.
Rozhodující vliv na sestavení nové radniční koalice může mít nakonec uskupení Příbramáci pro Příbram, které získalo jediný mandát v podobě svého lídra Petra Kareše. Ten se totiž může stát oním pověstným jazýčkem na vahách. A jak ukazuje příbramská politická historie, rozhodně by to nebylo poprvé.
Vítězné hnutí ANO získalo osm mandátů, druzí Spojenci šest a třetí Příbram zdola čtyři. Příbramští patrioté ODS, Šance pro Příbram a SPD budou mít shodně po dvou zastupitelích. Poslední, pětadvacátý mandát připadl již zmíněnému Petru Karešovi. Dosavadní koalice ANO a ODS má tedy dohromady deset hlasů, stejně jako Spojenci a Příbram zdola. Zbývajících pět mandátů tak může rozhodnout o tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit město. Prakticky ihned po oznámení výsledků se proto rozjela povolební vyjednávání.
Právě v této souvislosti stojí za připomenutí komunální volby v roce 2006. Tehdy v Příbrami jednoznačně zvítězila ODS, která získala jedenáct mandátů. Jenže vítězství ve volbách ještě automaticky neznamená vítězství při sestavování koalice. Své by o tom mohl vyprávět tehdejší lídr ODS Ivan Fuksa. Jeho strana totiž nakonec skončila v opozici a vedení města převzala menšinová koalice ČSSD a SNK Evropští demokraté. Starostou se stal Josef Řihák a prvním místostarostou právě Petr Kareš, jehož uskupení přitom získalo pouhé dva mandáty.
Je tedy poněkud ironické, že o dvacet let později se může stejný politik ocitnout v podobně významné vyjednávací pozici. Tehdy mu k místostarostenskému křeslu pomohly dva mandáty, dnes má k dispozici jediný. Zda ho dokáže proměnit v obdobný politický úspěch, ukážou až následující dny či týdny. Rozhodně však nelze vyloučit, že nejzajímavější pozici při povolebním vyjednávání nakonec nebude mít vítěz voleb, ale zástupce uskupení, které získalo nejméně zastupitelů.
A na závěr ještě jeden údaj, který je možná smutnější než samotná povolební matematika. Volební účast v Příbrami dosáhla 39,62 procenta, tedy prakticky stejně jako před čtyřmi lety, kdy přišlo hlasovat 38,42 procenta oprávněných voličů. Jinými slovy, více než šedesát procent příbramských voličů nechalo rozhodování o budoucnosti města na ostatních.
Zda je jim osud Příbrami a věci veřejné lhostejný, nebo jen nevěří, že mohou svým hlasem něco změnit, můžeme pouze hádat. Výsledek je ale v obou případech stejný. O tom, kdo bude v příštích čtyřech letech řídit město, opět rozhodla menšina oprávněných voličů. Ti ostatní se svého práva dobrovolně vzdali. Samozřejmě jim tím nezaniká právo kritizovat vedení města. Ale co si budeme povídat, nadávat na radnici je koneckonců mnohem jednodušší než jednou za čtyři roky dojít k volební urně.
Komentáře
