PŘÍBRAM/LEŠETICE – Tradiční Festival Divadla Dagmar již po šesté zavítá za ostnaté dráty Památníku Vojna v Lešeticích. Karlovarské Divadlo Dagmar představí svá nejnovější inscenace a scénická čtení. Dva dny, čtyři představení a minimalistický prostor bývalé kuchyně komunistického lágru.
Tento tradiční minidivadelní festival pořádá Tomáš Bílek ve spolupráci s Hornickým muzeem Příbram. „Festival Divadla Dagmar se poprvé uskutečnil v roce 2016. Jako realizátorům nám přišlo škoda, že svůj festival nemá jedno z nejzajímavější malých divadel v republice. Divadlo Dagmar je soubor zabývající se soustavně dramaturgií bolesti, tedy otvíráním témat živých, palčivých a bolavavých jako jsou komunistické lágry, odsun Němců, hrdinství jedince proti totalitě a další,“ říká Tomáš Bílek a připomíná, že počet míst je omezen. Rezervace je proto nutná na e-mailu: bilekt.pb@seznam.cz
17. listopadu 19.00 h.
Pánská jízda – komedie, z níž neplyne žádné naučení
Pocta režisérky Hany Frankové svému kolegovi a „herecké legendě“ Gustavu Opočenskému. Opočenský, který byl pro svou nespoutanou povahu trnem v oku komunistickému režimu, si prošel řadou zákazů činnosti. Jakožto persona non grata musel pracovat i jako horník. Jeho komedie „Pánská jízda“ byla premiérována v roce 1967 a asi po třech reprízách stažena z repertoáru. Po stažení inscenace Opočenský urychleně opouští angažmá v Karlových Varech, aby se do nich v roce 1973 vrátil a zůstal až do své smrti v noci z 16. na 17. prosince 1992.
17. listopadu 20.30 h.
Poslední večeře
Černá groteska současného českého dramatika Pavla Trtílka pro osm žen. Místo: V hale staré dámy, která se svou služebnou každoročně pořádá večeři pro šestici osamělých žen při příležitosti výročí tragické nehody, kdy padající lešení usmrtilo jejich manžely. Hra byla oceněna 2. místem v soutěži Ceny Alfréda Radoka v roce 2004.
18. listopadu v 19.00 h.
Ženy ve tmě
Scénické čtení z knih Sigri Sandberg – Tma, o hvězdách, prachu a pěti nocích na hoře, a Christiane Ritter – Žena v polární noci (Rok na Špicberkách). Vzpomínky rakouské malířky Christiane Ritter, jež odjela v létě 1934 na odlehlé severní pobřeží ostrova Západní Špicberk za manželem Hermannem, který se rozhodl živit jako lovec kožešin.
18. listopadu 20.20 h.
Vyhnání z ráje už proběhlo
Dramatizace druhé části románu NoViolet Bulawayo – Chtělo by to nový jména.
Mnoho kultur věří na schopnost lidských jmen předurčovat úděl svého nositele. Pro nový osud či kariéru je třeba jméno změnit. Desetiletá africká dívka pojmenovaná Miláček má různé kamarády – jmenují se třeba Bastard, Bůhví, Chipo. Kradou ovoce, hrají si s odpadky a hlavně sní o tom, že se jim podaří někam odjet, do Ameriky, do Evropy. Miláček má štěstí, podaří se jí dostat k tetičce do Detroitu. Jenomže idealistické představy dítěte jsou jedna věc a špinavé velkoměsto zasažené hospodářskou krizí věc druhá… Debut třiatřicetileté autorky, s nímž se dostala až do finále Bookerovy ceny.
Komentáře
