BRDY – Deset let po zániku vojenského újezdu se Brdy staly vyhledávaným cílem pěších turistů i cyklistů. S rostoucí návštěvností ale vyvstává otázka, jak zachovat jejich jedinečný přírodní charakter. Právě tomu se věnovala konference Brdy otevřené – 10 let zkušeností a spolupráce, která se 6. října uskutečnila v loveckém zámečku Tři Trubky.
Setkání se zúčastnilo více než šedesát zástupců obcí, Středočeského a Plzeňského kraje, ochrany přírody a cestovního ruchu. Hlavním tématem bylo hledání rovnováhy mezi turistickým využitím Brd a zachováním jejich přírodních hodnot.
„Brdy jsou úplně jiná destinace než ostatní turistická místa. Když sem přijedete, opravdu si odpočinete. Za těch 10 let se nám podařilo zachovat krajinu ticha a tak to určitě musí zůstat i do dalších let,“ uvedl středočeský krajský radní pro kulturu, památkovou péči a cestovní ruch Václav Švenda.
Turismus přináší příležitosti i nové výzvy
Vojenský újezd Brdy zanikl 1. ledna 2016. Ve stejný den vznikla chráněná krajinná oblast o rozloze 345 kilometrů čtverečních a veřejnosti se otevřela značná část do té doby nepřístupného území.
Změna přinesla nové možnosti také okolním obcím. Příkladem jsou Strašice, které se staly jednou z hlavních vstupních bran do Brd. Podle starosty Jiřího Hahnera obcí každoročně procházejí desetitisíce turistů a cyklistů. Cestovní ruch přispěl také k novému využití bývalých vojenských objektů. Obec nyní připravuje naučnou stezku Lipovsko a rozšiřuje parkoviště u Hájkova mostu.
Za uplynulé desetiletí vznikla v Brdech řada turistických projektů. Patří mezi ně například Dům přírody Brd v zámečku Tři Trubky nebo přibližně 120 kilometrů dlouhá Brdská hřebenovka propojující Hřebeny s CHKO Brdy.
Zachovat přírodu bez masového turismu
Jednou z největších předností Brd zůstává absence rozsáhlé turistické infrastruktury, rušných středisek a světelného smogu. Právě zachování tohoto charakteru považují účastníci konference za zásadní.
Ochránci přírody proto upřednostňují šetrné způsoby zpřístupňování krajiny. „Většinu turistických služeb delegujeme na obce mimo chráněné krajinné území. Informace pro návštěvníky jsou uvedené namísto velkých, rušivých informačních tabulí na menších kovových cedulích, umístěných na kamenech,“ vysvětlila Jana Fischerová z Agentury ochrany přírody a krajiny ČR.
Přesný počet návštěvníků Brd není znám, protože návštěvnost celé CHKO se systematicky nesleduje. Dostupné údaje však zatím neukazují na přetížení konkrétních lokalit turistickým ruchem.
Přesto je podle odborníků důležité návštěvníky vhodně směrovat a předcházet možným problémům. V některých částech Brd navíc nadále platí zákaz vstupu. Týká se například posádkového cvičiště Jince a míst, kde dosud nebyla dokončena pyrotechnická očista po působení armády.
Účastníci konference se shodli, že budoucnost Brd závisí především na spolupráci obcí, ochránců přírody a turistických organizací. Společným cílem je, aby někdejší vojenský prostor zůstal přístupný veřejnosti, ale současně si uchoval to, co jej odlišuje od jiných turistických oblastí – rozlehlou přírodu a především klid.
