Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Tomáš Mosler se vyjadřuje k tématu optimalizace středního školství a záměru sloučit příbramská gymnázia.
Rozhodující hlasování krajského zastupitelstva o budoucnosti příbramských gymnázií se blíží, 29. březen je za rohem. V tomto textu jsem se pokusil shrnout – formou polemiky s různými argumenty, které zaznívají ve prospěch sloučení – celou situaci.
I. Záměr sloučení gymnázií je dostatečně připravený
Nikoli. Optimalizační komise, na kterou se kraj a radní Vácha opakovaně odvolávají, věnovala v Návrhu optimalizace 2020 Příbrami jedinou větu. (Rovněž v zápisech z jednání této komise se konkrétně Příbrami nevěnuje žádná pozornost.)
Kromě toho zařazení svatohorského gymnázia na „listinu“ slučovaných škol není v souladu s podmínkami (kritérii), která sama tato komise připravila.
Mgr. Vácha, krajský radní pro oblast školství, také uvedl, že kraj nemá k dispozici ani žádné podrobné analýzy středních škol v kraji (záznam jednání s příbramskými zastupiteli 17. 3. 2021, čas cca 17:30), ani odhad toho, jaké budou (směrem ke zbylým středním školám v Příbrami) případné pozitivní efekty sloučení ve střednědobém horizontu (záznam veřejné diskuse 24. 3. 2021, čas cca 2:06:10).
Rovněž člen zmíněné optimalizační komise Ing. Lukavec tento měsíc při jednání krajského výboru pro vzdělávání uvedl, že pro kvalifikované rozhodnutí o příbramských gymnáziích je třeba doplnit data. (Doplňme, že p. Lukavec zastupuje Hospodářskou komoru ČR.)
II. Kraj zveřejnil různá podpůrná data a tabulky
Ano. Jenže v řadě případů se jednalo buď o data, která následně v průběhu posledních dvou měsíců kraj několikrát měnil. (Např. kapacita Gymnázia Legionářů – původní nadsazený údaj sice figuroval již v rozhodnutí z roku 1999, přesto je poněkud překvapivé, že kraj si během údajně dostatečných příprav záměru sloučení tento údaj neověřil a reagoval až na veřejnou připomínku.)
Nebo o data, která neposkytují možnost objektivního srovnání. Byly např. použity celkové údaje k maturitám, vč. profilových částí – které se přitom liší školu od školy – nikoli údaje porovnávající pouze maturity od Cermatu. Nadto radní Vácha již před časem uvedl, že s kvalitou (resp. maturitami) příbramských gymnázií problém není; o to nejasnější je, proč tedy kraj míru úspěšnosti u maturit na těchto školách vůbec zmiňuje.
Bohužel je nutno poukázat také na určitou účelovost některých tvrzení v důvodové zprávě k návrhu na sloučení. Zpráva např. u varianty č. 3 (sloučení gymnázií) odkazuje (bez dalších podrobností) na názory ředitelů příbramských středních odborných škol, kteří se údajně vyjádřili ve prospěch lyceí a ve prospěch sloučení gymnázií.
Důvodová zpráva už ale opomíjí zmínit, že lycea jsou v Příbrami právě součástí středních odborných škol. Na jednu stranu tak je pochopitelné, že ředitelé hájí „své“ školy. Na druhou nelze jejich názory z logických důvodů považovat za neutrální.
(O poněkud jednostranném pojetí důvodové zprávy svědčí i to, že názor ředitelů gymnázií prezentován není – ve prospěch příbramských gymnázií ostatně není v důvodové zprávě uvedeno vůbec nic.)
III. Kapacita gymnázií na Příbramsku je v kontextu kraje nadprůměrná
Z pohledu statistiky ano. Ovšem důležitější než kapacita je v případě úspěšných, hojně navštěvovaných škol počet studentů. Případným zrušením jednoho příbramského gymnázia se totiž neřeší „prázdný vzduch“ v budově školy, na který by kraj neúčelně doplácel. Zaniknou reálně obsazená místa.
Dále platí, že v rámci maturitních oborů je podíl gymnazistů vůči negymnazistům na středních školách v okrese Příbram srovnatelný s řadou dalších okresů ve Středočeském kraji.
Kraj také dostatečně nevysvětlil, jak omezením kapacity gymnázií s vysokou úspěšností u maturit napomůže kvalitnímu školství s žáky úspěšnými u maturit (což je ambice, kterou v souvislosti s optimalizací prezentoval v nedávné tiskové zprávě).
Kraj se v této souvislosti rovněž někdy odvolává na Strategii 2030+ ministerstva školství a na Dlouhodobý záměr vzdělávání ve Středočeském kraji. Tyto dokumenty ale neříkají nic o tom, že se musejí rušit gymnázia ve prospěch jiných oborů. Ostatně například v Praze (kde Strategie 2030+ platí zcela stejně) naopak gymnaziální obory posilují. (Ano, je to dáno i demografickým vývojem – podstatou této poznámky je ukázat, že samotná Strategie 2030+ není v dané otázce rozhodující.)
IV. O slučování příbramských gymnázií se hovoří již dlouho
Ano. Háček je v oněch slovech „hovoří se“. Kraj nemá k dispozici žádné relevantní dokumenty, které by těmto hovorům dávaly větší váhu (nad rámec určité politické či úřednické úvahy). Jednat se dá o čemkoli s kýmkoli, aniž by to znamenalo, že skutečné sloučení mělo už někdy v minulosti určité hmatatelné obrysy.
Pro dokreslení cituji z jednoho článku z Deníku z roku 2008 (krátce po rekonstrukci Gymnázia Legionářů, kterou nyní kraj prezentuje tak, že měla být jakýmsi předvojem sloučení):
„Že je v současnosti sloučení dvou gymnázií pouze dobře se šířící fámou, potvrdil také tiskový mluvčí krajského úřadu Martin Kupka. „Takovou věc by musela nejdřív projednávat krajská rada, nyní však nemám žádné informace o tom, že by se tak mělo stát.““
V. Vhodnou alternativou ke gymnáziím mohou být lycea
K takovému závěru bohužel neexistuje dostatek relevantních informací. Může tomu tak být, ale nemusí (může záviset i na jednotlivé konkrétní škole).
V každém případě z analýzy Národního ústavu pro vzdělávání z roku 2014, která porovnávala předčasné ukončení vysokoškolského studia absolventů středních škol, vyplývá, že absolventi lyceí (maturující v roce 2009) ukončili navazující VŠ studium předčasně v 21 % případů, zatímco u absolventů gymnázií to bylo 13 % případů (viz str. 9 a 12 ve zmíněné analýze).
Další otazník souvisí s oborovou náplní (učebním plánem) lyceí. Například v Příbrami několik let existuje pedagogické lyceum. (Jeho vznik lze mimochodem považovat za důkaz toho, že i v konkurenci širší gymnaziální nabídky si jednotlivé střední školy dokážou do určité míry poradit.)
Lze předpokládat, že absolventi by mohli následně pokračovat ve studiu na pedagogické fakultě. Ovšem dle učebního plánu tohoto lycea např. výrazně absentuje výuka zeměpisu, chemie a fyziky. (Jsou k dispozici pouze Základy přírodních věd, kdy tento předmět ve druhém ročníku končí.)
Nemám nic proti lyceu jako takovému. Pouze je na místě otázka, zda – v souladu s představou kraje – budou studenti tohoto lycea dostatečně připraveni na přijímací zkoušky na VŠ, pokud by např. následně chtěli studovat učitelství chemie?
VI. Vzhledem k demografickému vývoji je nutné snižovat kapacity středních škol
Z dlouhodobého hlediska možná ano. Ale v krátkodobém horizontu zhruba pěti let se bude počet 15letých na Příbramsku zvyšovat. Načasování změny tedy demografickému trendu zcela neodpovídá – přinejmenším pokud se má optimalizace týkat dostatečně obsazených škol.
V návaznosti na to lze také zmínit, že přímo i výše zmíněný Dlouhodobý záměr Středočeského kraje deklaruje, že optimalizace středních škol v kraji by měla probíhat „na základě analýzy poptávky a nabídky po vzdělávání“ (viz str. 67 v Dlouhodobém záměru).
Samostatnou otázkou pak je, proč demografickou situaci řešit právě na úkor gymnázií (podrobněji viz další části tohoto textu). Gymnaziální vzdělání je v současnosti běžnější než před třiceti lety. Zároveň absolventi gymnázií nemají zásadní potíže s pozdějším uplatněním na trhu práce (to při tiskové konferenci kraje potvrdil i radní Vácha).
VII. Současný stav je nákladově neúnosný
Pravděpodobně ano (kraj nezveřejnil ekonomické údaje). Ovšem sloučením gymnázií, které jsou nejvytíženější ze všech středních škol v Příbrami, se nevyřeší problém těch středních škol, které jsou dnes obsazeny nedostatečně.
Řešení, kdy kraj zřejmě doufá, že zrušením jednoho gymnázia se automaticky (s „přesunem“ studentů jinam) pozvedne ekonomická úroveň určité jiné střední školy, působí značně krkolomně. Daleko srozumitelnější by byl takový postup, kdy by optimalizace cílila přímo na školy, které mají finanční problémy.
Nadto je třeba zmínit, že v důvodové zprávě k návrhu na sloučení se mj. uvádí, že „v případě sloučení lze výhledově uvažovat o vzniku technického lycea“.
Jak je to tedy? Má kraj tak málo prostředků na školství, že musí škrtat výdaje, aby zachoval existující rozmanitost oborů středních škol? Nebo se sice dnes z finančních důvodů mají sloučit gymnázia, ale za pár let bude k dispozici dostatek financí nejen na podporu zachovaných oborů, ale i na otevření oboru nového? (Nebo se v budoucnu určitý odborný obor nahradí jiným?)
V této souvislosti je také nutno vzít v potaz, že v okrese Příbram je 12 škol s maturitními obory. Nelze tedy předpokládat, že budoucích 60 neúspěšných uchazečů ročně – kvůli plánované snížené kapacitě gymnázií – o gymnaziální studium by jaksi hromadně studovalo na určité konkrétní „náhradní“ střední škole.
Jinými slovy může nastat situace, že ekonomický efekt sloučení gymnázií nebude (na straně negymnaziálních škol) ve výsledku příliš znatelný – místo například dvou výrazněji početně doplněných škol se může poptávka rozprostřít a některé odborné obory mohou z ekonomického hlediska nadále balancovat „na hraně“.
VIII. Situaci nelze řešit ani ve stylu „modelu Katar“, ani neomezenou gymnaziální nabídkou
Jsem přesvědčen o tom, že naprostá většina odpůrců sloučení „model Katar“ (tedy scénář, kdy by se hojně financovaly všechny střední školy a vyčkalo by se, jaký bude o kterou školu zájem) nepožaduje.
I současná, možná v lecčems unikátní, pestrá nabídka různých oborů v okrese Příbram umožňuje ve stávající podobě posoudit, o které obory zájem je a o které ne.
A optimalizace by měla probíhat v závislosti na tomto zájmu. (Ostatně právě naplněnost škol byla jedním z výchozích kritérií optimalizační komise.) Nikoli tak, aby se zájem o některé okrajové či méně zajímavé obory uměle „vymáhal“ – navíc s tím, že pro „přemístěné“ studenty by taková změna pravděpodobně neměla žádný přínos.
Podstatou zdrženlivých a oponujících názorů je dle mého soudu skutečnost, že nemá smysl omezovat fungující, kvalitní školy. Bylo by pochopitelné, kdyby kraj chtěl sloučit gymnázia, kde u maturity pravidelně neuspěje pětina ročníku a kde se třída tak tak zaplní potřebným počtem studentů. To ale případ příbramských gymnázií není.
(Výsledky příbramských gymnázií jsou o to podivuhodnější, pokud vezmeme v potaz, že na nich úspěšně maturují i studenti s nižším počtem bodů u přijímacích zkoušek než na některých jiných gymnáziích v kraji.)
Zároveň ale samotný nesouhlas se slučováním neznamená, že zastánci takového oponentního názoru chtějí, aby se všechny střední školy přeměnily na gymnázia.
IX. Jaký je váš názor na sloučení?
V první řadě považuji za vhodné zdůraznit, že sloučení příbramských gymnázií může být dle mého názoru za určitých okolností a s věrohodnými argumenty přijatelným řešením. Takové okolnosti a argumenty ovšem momentálně „na stole“ ze strany kraje nejsou.
Na celé záležitosti mi primárně vadí, že kraj se snaží sloučení obhájit poněkud ledabyle (a někdy bohužel poněkud účelově). Že nepředložil ucelenou vizi změn ve středočeském školství. A že navzdory deklaracím o dlouhodobém a pečlivě připraveném plánu na sloučení příbramských gymnázií prakticky co dva týdny zdůrazňuje jiné argumenty a jiná čísla. To důvěryhodnosti záměru příliš nepomáhá.
Ale především mi vadí, že kraj nemá žádný konkrétní předpoklad – což připustil při diskusi s veřejností 24. března 2021 i radní Vácha – jaký bude skutečný efekt sloučení.
Sloučení příbramských gymnázií, pokud k němu dojde, se tak fakticky stane experimentem s předem neznámými důsledky.
To by samozřejmě samo o sobě nemuselo ničemu vadit.
Ovšem zde se bohužel kraj chystá „naslepo“ a bez zřetelného přínosu experimentovat s osudy a životními dráhami desítek a stovek lidí. Budoucích středoškoláků, kteří zatím mají naději, že budou moci studovat na příbramských gymnáziích. A kterých se nikdo neptal, zda o roli jakýchsi „pokusných králíků“ stojí.
Takový experiment považuji lidsky za nepřijatelný.
Tomáš Mosler
Komentáře
