Před 130 lety zaplavila rozbouřená Vltava téměř třetinu Prahy a zničila Karlův most

PRAHA – Těsně před půl šestou ráno 4. září roku 1890 pobořila velká voda Karlův most. V té době již sice po celých Čechách i Moravě pršelo několik měsíců téměř v kuse, přesto jen málokdo věřil, že by katastrofu tento staroslavný most neustál.

Ti, kteří se po mostě během protržení dokonce procházeli, za to zaplatili životem. V ten den totiž kulminovala jedna z největších povodní české historie.

Záplavy byly v minulých dvou stoletích častým jevem. Praha se tehdy potýkala s minimálně dvěma povodněmi ročně, a to až do zprovoznění části vltavské kaskády v roce 1954. Od roku 1825, kdy se ve městě začalo s pravidelným měřením průtoku řeky, do roku 1954 se hlavním městem přehnala velká voda celkem tři sta desetkrát.

Povodeň roku 1890 však vynikala nejen tím, že jí za oběť padl Karlův most. Voda tehdy zaplavila téměř třetinu celé Prahy, zatopila na čtyři tisíce domů a sahala až ke Staroměstskému náměstí. Vyžádala si též několik desítek lidských životů.

V osudném roce 1890 nebyla o vodu rozhodně nouze. Pršelo totiž vydatně již od jara, a nepřestalo ani v létě. Do rozmáčené půdy pak začalo znovu silně pršet 1. září a déšť trval čtyři dny. Prudkými lijáky se rozvodnila horní Vltava a její přítoky Malše, Otava, na Plzeňsku Úhlava, Radbuza a Úslava a další. V jižních Čechách byly strženy hráze několika rybníků, také rybníka Svět.

Povodňová vlna se poté hnala směrem na Prahu. Ve dvě hodiny ráno 3. září už Vltava byla 2,1 metru nad normálním stavem a rychle stoupala dál. V noci v Karlíně, kde vojáci rozebírali cvičný pontonový most, smetly klády z roztříštěných vorů několik loděk a 20 vojáků se utopilo. Dravý proud trhal vory, přístavy, dřevěné plovárny, které se s dalším naplaveným dřívím tříštily o jezy a mosty. Náplava se zarážela u mostních pilířů a zatarasovala řečiště.

V ranních hodinách voda vtrhla do níže položených ulic Podskalí, Josefova, Starého Města a Kampy. Po desáté dopoledne Vltava překonala výšku velké povodně z roku 1872, ve tři odpoledne už měla 3,5 metru nad normální hladinu. Dobové zprávy z povodí ukazovaly, že Vltava v Českých Budějovicích vystoupila na 4,2 m, Berounka na 4,5 metru a vody přibývalo. Během noci v Podolí zaznamenali už výšku pěti metrů.

O půl šesté ráno 4. září nevydržel nápor vody a nahromaděných trosek již zmíněný Karlův most. Nejprve spadly dva oblouky a o půl desáté dopoledne se zřítil třetí, vyvráceny byly dva pilíře. Zahynulo při tom několik lidí.

Celkem tehdy voda zaplavila po obou březích skoro třetinu Prahy. Na Starém Městě bylo nejhůř postiženo okolí dnešní Novotného lávky, ulice Anenská, Náprstkova, Karoliny Světlé, Divadelní. Voda sahala k Betlémskému náměstí, do Karlovy a Husovy ulice až ke kostelu sv. Jiljí a do Linhartské nedaleko Staroměstského náměstí. Zaplaven byl celý Josefov až ke svatému Haštalu, Petrská čtvrť či pobřežní část Karlína.

Vltava v Praze kulminovala 4. září mezi 20. a 22. hodinou večer s průtokem 3975 metrů krychlových za sekundu. Tato povodeň měla katastrofální následky, přesto při ní hladina Vltavy nedosáhla úrovně z roku 1845, kdy průtok podle odhadů činil 4500 kubických metrů za sekundu, ani povodně roku 1784 (tehdy byl průtok 4580 metrů krychlových za sekundu). 

Obrovské škody nadělala Vltava v roce 1890 i na dolním toku za Prahou, na Mělnicku. Od Jaroměře pak krajinu a obce pustošilo také rozvodněné Labe, nejvíce na Litoměřicku a Ústecku.

Zdroj: ČTK

Komentáře