Ministerstvo práce navrhlo trvale snížit platy politiků a soudců změnou výpočtu

Praha – Ministerstvo práce navrhuje snížit platy politiků a soudců trvale. Platový základ by se jim podle návrhu neměl zmrazit či ubrat jen dočasně kvůli koronavirové krizi, ale nastálo.

Prezidentovi, premiérovi, členům vlády, poslancům či senátorům by podle propočtů ve srovnání s dneškem v budoucnu klesl plat nejméně o pětinu, soudcům pak minimálně o třetinu. Vyplývá to z novely zákona o změně platu ústavních činitelů a soudců a zákoníku práce, který zveřejnila na webu vláda.

Snahy o snížení platu soudců v minulosti neuspěly. Pokusy zrušil soud. Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) oznámila plán změnit platové základny před pár dny. Zmínila jen funkcionáře. Server Seznam Zprávy ve středu upozornil na to, že se změna má týkat i soudců. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podle serveru Česká justice označila plán vládní kolegyně za nedomyšlený a populistický. O zmrazení platů v krizi mluví i další politici. Svůj návrh připravili Piráti.

Platová základna politiků odpovídá 2,5násobku průměrného platu státních zaměstnanců z předminulého roku, u soudců je to trojnásobek. Podle návrhu by to měl být nově čtyřnásobek minimální mzdy, která by se od roku 2022 rovnala polovině celostátní průměrné mzdy z předloňska. Ta je nižší než průměrný plat.

Podle návrhu by se tak platy politiků a soudců vlastně dál počítaly z průměrného výdělku, jen z nižšího. Čtyřnásobek nové minimální mzdy by odpovídal dvojnásobku celostátní průměrné mzdy. Politici by tak při přepočtu dostávali místo 2,5násobku průměru, což by byl pětinásobek minimální mzdy, o pětinu méně. Soudcům by místo trojnásobku průměru, což by byl vlastně šestinásobek minimální mzdy, tak ubyla třetina.

„Změna způsobu výpočtu platové základny je s ústavním pořádkem rovněž konformní, neboť umožní představitelům stání moci i soudcům, aby s ekonomikou státu, kterou kvalitou výkonu své funkce ovlivňují, mohli bezprostředněji dýchat,“ uvedlo ministerstvo práce v podkladech k novele.

Na možný ústavní rozpor poukázala prezidentka Soudcovské unie Daniela Zemanová i prezident Unie státních zástupců Jan Lata, uvedl server Seznam Zprávy. Ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO) podle České justice míní, že růst platů v justici neodráží realitu, rozevírá nůžky ve srovnání s ostatními výdělky a zatěžuje rozpočet resortu, není ho ale možné řešit „efektními a nedomyšlenými výkřiky před volbami“.

Výpočet minimální mzdy jako poloviny předloňské průměrné celostátní mzdy navrhovala Maláčová už před dvěma lety. Neuspěla. Shoda na návrhu před krizí nebyla, z tehdejší novely zákoníku práce se tak vzorec škrtl. Návrh novely počítá se dvěma variantami. V jedné by se nynější platové základny pro příští dva roky jen zmrazily na letošních částkách. Politici by měli základ 84.060 korun a soudci 102.872 korun. Ve druhé verzi by se už pro příští rok použil nový vzorec s polovinou minimální mzdy, základ politiků a soudců by činil 68.400 korun. V jaké podobě by se mohla novela schválit a zda vůbec, není jasné.

O populistickém návrhu mluví i někteří komentátoři. Míní, že v krizové situaci by stát měl politiky jako krizové manažery země zaplatit. Poukazují na to, že ve srovnání s půlbilionovým schodkem rozpočtu jsou úspory na platech mizivé. Ministerstvo práce v podkladech k novele neuvedlo, o kolik by se po změně výdaje na platy snížily.

Výše platu politiků a soudců se ze základny stanoví podle koeficientů. Prezident pobírá 3,6násobek základu, premiér a šéfové Sněmovny a Senátu 2,9násobek, vicepremiéři pak 2,49násobek. Poslanci bez funkcí mají 1,08 základu, ministři 2,06. U soudců koeficient odráží délku praxe, pozici a instanci, u které působí. K platům patří ještě náhrady.

 

 

Komentáře