Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.
PŘÍBRAM – Michal Profant a Markéta Škodová diskutují nový návrh studie Fantovy louky, který podle nich absolutně rezignuje na přísný komponovaný půdorys studie z roku 2006, schází mu respekt ke krajině, zástavba v něm se nevyváženě zónuje, a nový návrh tak prostě a jednoduše pouze vytěžuje plochu pro maximální zastavění.
V pondělí 16. května 2022 jsme se zúčastnili veřejného setkání zástupců města Příbram a některých soukromých majitelů pozemků s občany na téma budoucnosti rozvojové lokality Fantova louka. Při debatě byla veřejnost seznámena s územním plánem a územní studií Fantovy louky z roku 2006, oba tyto dokumenty jsou volně přístupné například na webu města. Tolik diskutovanou „novou“ studii z roku 2021, resp. její koncept, v jejím celku veřejnost ani na tomto setkání možnost vidět neměla. O několik dní později zveřejnila spoluautorka tohoto textu jeden z jejích výkresů na webu Zprávy Příbram, a to s odkazem na veřejný zájem a hlavně tolik potřebnou veřejnou i odbornou debatu.
Je evidentní, že rozsahem a zásahem do krajiny se jedná o nejrozsáhlejší urbanistický projekt od výstavby sídliště v 50. až 90. letech. Pokud někdo tvrdí – a na setkání s občany veřejně tvrdil – že nová varianta studie je v zásadě stejná jako starší územní studie z roku 2006, nejspíše trpí poruchou vnímání. Ano, studie počítá s obdobnou zástavbou (bytové a individuální domy, komerční stavby, občanská výstavba), ale rozložení a dimenze zástavby jsou odlišné, zvláště na straně Žižkovy ulice. Pozoruhodná je zvláště degradace komunikačního skeletu dílem dle pozemkových vztahů, dílem „jak to vyšlo“, a tím pádem i vznik neorganizovaného chaosu bez zdůrazněné hierarchie ulic a logického členění jednotlivých bloků.
Nový návrh absolutně rezignuje na přísný komponovaný půdorys studie z roku 2006, který byl hodně podobný nedalekému východnímu předměstí (radiální půdorys s obloukovitými ulicemi), chybí respekt ke krajině (2006 vznikají zelené pásy), zástavba se nevyváženě zónuje a nový návrh prostě a jednoduše pouze vytěžuje plochu pro maximální zastavění. Snaha je to jistě relevantní, ale očividně se jedná o silně povrchní přístup, který jistě není v souladu se zájmy města. Ve výsledku vidíme něco na úrovni podřadného příměstského satelitu, které po celé ČR v posledních desetiletích vyrostly téměř neřízeně jak houby po dešti. Není zde snaha o vytvoření urbanistické kvality. Chybí soudobé akcentování respektu k hodnotám krajiny a přírody.
Zde nabízíme několik poznámek ke konceptu studie z roku 2021:
Studie mění komunikační skelet navržený platnou Územní studií Fantova louka.
Urbanisticky chybí stratifikace uliční sítě na hlavní a vedlejší – kromě centrální severo-jižní komunikace z Žižkovy ulice, ale slepě končící na jižní straně – chybí propojení mezi Žižkovou a Hájeckou ulicí.
Nepochopitelné je umístění komunikace a parkovacích stání na pozemku parc. č. 1376/1, v místě navržené komunikace se nachází nedávno vybudované dětské hřiště. Stavba komunikace by nutně znamenala jeho zrušení. Současně jde o pozemek stabilizovaného území, na kterém se nacházejí bytové domy s nedostačujícím množstvím parkovacích stání pro vlastníky bytových jednotek. Bylo by logické, kdyby pozemky v okolí těchto bytových domů byly ponechány jako rezerva pro potřeby stávajícího využití, a nikoliv zatíženy dopravní infrastrukturou pro novou výstavbu v sousední rozvojové lokalitě.
Na jižní straně chybí respekt k vedení staré cesty s alejí, jedné z historických větví (patrně už raně středověké) propojky města k pasovské/zlaté stezce. Studie navenek s jejím zapojením nepočítá, město by ale mělo (ve studii z roku 2006 je ostatně přítomná), není možné se omezovat pouze na „řešené území“.
Studií navržený skelet nenavazuje v jižní části území na komunikační skelet daný územní studií z roku 2006 a de facto ho ruší.
Komunikace u bytových domů jsou určené primárně pro parkování, i když tyto by měly mít parkování vlastní. Ze studie je zjevný nepoměr mezi parkováním u bytových a rodinných domů.
Komunikace v klidu jsou řešeny čistě na pozemcích pro zástavbu. Je pak vymahatelné, že tam budou? Studie dále mj. neobsahuje prostor pro umístění cyklostezek nebo komunálního odpadu.
Komunikace na jihozápadní straně nemají zástavbu po obou stranách. Pro město by bylo výhodnější i logičtější, kdyby tomu tak bylo.
Uliční síť nemá logický řád, v podstatě reaguje na pozemky stávajících vlastníků.
Původní studie měla jasný řád – radiální uspořádání ulice s trochu krkolomným, ale stále logickým řešením ulic a odpovídajícím rozložením zástavby – převaha individuální zástavby s rozložením odpovídajícím okolní zástavbě nebo ulicím.
Zástavba ne úplně reaguje na stávající zástavbu, chová se samostatně, nedrží měřítko.
Některé navržené bytové domy mají ne zcela vhodnou severo-jižní orientaci a čtyřpodlažní bytové domy ve východní části studie jsou navíc umístěny v přílišné blízkosti soukromých zahrad a přilehlých bytových domů.
Studie je řešena ad hoc ke stávající ploše louky v zájmu developerů – bez návaznosti na další část – směr východně k Nové Hospodě (neřešila ani původní – ale je v ÚP uvažováno) a jižně k tzv. Radnímu vrchu.
Studie neřeší zásah do veduty města, resp. dálkové pohledy na Svatou Horu či naopak směrem od ní.
V západní části, při garážích, vzniká podstatná cézura (předěl) mezi starší zástavbou Leštiny a novou výstavbou. Studie by mohla počítat s budoucím nahrazením garáží.
Jako z hlediska urbanismu upozaděné se jeví „náměstí“, centrální veřejný prostor v území, „neotevřený“ do hlavní komunikace.
Studie zástavbou v pozoruhodně velké vzdálenosti obchází pozemky bývalého starosty.
V rozporu s platnou urbanistickou studií je značná část zeleně přemístěna do jihozápadní části území (zeleň je tedy v podstatě jen na jeho okraji, na území vlastněném z větší části městem Příbram) a naopak se zahušťuje výstavba v severní části lokality (vlastněné výhradně soukromými majiteli).
Popření krajinného uspořádání: namísto „nezastavitelné“ ploché nivy drobného, ale vydatného toku se zamokřenými lukami vidíme intenzivní využití území: poručíme větru, dešti a vodním tokům.
Chybí respekt ke zbývajícímu toku Lušťova a možnost jeho zapojení do urbanistického řešení (neopakování chyb minulosti); viz nutnost funkční kanalizace.
Ze všeho řečeného musí být nejen člověk zabývající se historií a architekturou našeho města rozmrzelý, protože koncept studie z roku 2021 je ve velkém kontrastu s odvahou a aktivitou našich předků, kteří před více než sto lety započali s modernizací/rozšiřováním Příbrami o nové obytné čtvrti, namátkově Vinohrady, „Východní předměstí“ alias tzv. Hvězdárnu, nebo oceňovaným architektem F. A. Librou navrženou čtvrt v Příbrami IV, dnes lidově nazývanou Stalingrad.
Neděláme si iluze, že tehdejší „developerské“ a městotvorné pohnutky nebyly podobné těm dnešním, ale s odstupem času vzniklé čtvrti prokázaly svoji životaschopnost a velkou flexibilitu (to je skvěle vidět na Stalingradě, který „nabouraly“ změněné politické a sociální podmínky a s nimi výstavba sídliště). A co mají tyto čtvrti společné? Mají poměrně přísný a logicky komponovaný půdorys, ten je silnější než velmi rozmanitá zástavba, která tam vznikla. Zároveň jsou pozoruhodně postavené s různou mírou poměru zástavby, soukromých a veřejných ploch nebo té tzv. „zeleně“, v některých aspektech jsou hodně velkorysé. Zajímavě také využívají morfologii krajiny (Komenského nebo Východní náměstí, kříž širokých ulic ve svahu na Stalingradě).
Domníváme se, že Příbram by si zasloužila pokračování tradice kvalitního územního plánování a vznik kvalitně navržené čtvrti s uměřeným poměrem zástavby a s respektem k hodnotám místa.
Michal Profant, Markéta Škodová
Komentáře
