Pavel Sedláček: Gymnázium pod Svatou Horou mělo a má své místo ve vzdělávací soustavě Příbramska

Bývalý ředitel Gymnázia pod Svatou Horou Pavel Sedláček. Foto Gymnázium pod Svatou Horou

Názory v rubrice „Váš názor“ se nemusí shodovat s názory redakce.

PŘÍBRAM – Proti záměru Středočeského kraje sloučit obě příbramská gymnázia, byť se o tomto kroku již v minulosti několkrát mluvilo, budí ve městě poměrně silnou vlnu nevole. Jedním z dalších názorů na celou věc je i postoj bývalého ředitele Gymnázia pod Svatou Horou Pavla Sedláčka:

Znalost historie je pro posouzení jednotlivých dějů a událostí vždy klíčová. Bez posouzení příčinných souvislostí může dojít ke zkreslení a nesprávné interpretaci jednotlivých faktů. Při vzniku Gymnázia pod Svatou Horou hrála roli celá řada faktorů. Z nich bych vybral tři, které významnou měrou ovlivnily rozhodování o založení této školy. První z nich byla celková společenská situace po roce 1989. Ve společnosti probíhaly překotné změny směřující k demokratizaci, liberalizaci a celkovému uvolnění života. Faktem je, že se atmosféra a situace na školách měnily jen pozvolna a MŠMT vidělo v nových školách možnost pro urychlení těchto změn. Gymnázium pod Svatou Horou si dalo při založení tyto tři zásady: přátelský přístup k žákům při zachování náročnosti gymnaziálního studia, vstřícný přístup k rodičům a jejich spokojenost a tvůrčí svobodu pro učitele s možností volby metod a forem vzdělávání. Těchto zásad se drželo po celou dobu existence a dařilo a daří se je úspěšně naplňovat.

Dalším faktorem, který výrazně ovlivnil život škol bylo snížení maximálního počtu žáků ve třídě ze 40 na 30. A dalším faktorem, který zasáhl přímo do struktury gymnázií bylo znovuzavedení víceletých gymnázií.

Pro objektivní posouzení gymnaziální nabídky může posloužit číslo, které udává, jaký počet žáků může studovat gymnaziální obor v jednom ročníku. Jedná se o číslo maximální, avšak reálná hodnota naplnění tohoto čísla záleží na dalších podmínkách jako je např. populační křivka (která kolísá), dále na složení daného ročníku, ctižádosti rodičů atd.

Před rokem 1989 byly na Gymnáziu Příbram v jednom ročníku vždy čtyři nebo pět tříd. Při počtu 40 žáků ve třídě mělo možnost studovat gymnaziální obor v Příbrami maximálně 200 žáků. V současné době při stávajícím počtu dvou tříd víceletého a čtyř tříd čtyřletého studia gymnázia (v součtu obou příbramských gymnázií) má možnost studovat gymnaziální obor v Příbrami v šesti třídách po 30 žácích 180 žáků v jednom ročníku. V navrhované úpravě gymnaziálního studia v Příbrami mají být v jednom ročníku dvě třídy víceletého studia a dvě třídy čtyřletého studia. Možnost studovat gymnaziální obor bude mít tedy v Příbrami ve 4 třídách po 30 žácích celkem 120 žáků. Jednoduchou úvahou dojdeme k závěru, že oproti éře před rokem 1989 bude kapacita gymnaziálního vzdělávání v Příbrami snížena na 60 %. Jde tedy skutečně o vychýlení ovšem v neprospěch gymnaziálního vzdělávání v Příbrami.

Gymnázium pod Svatou Horou od samého počátku kladlo důraz na výuku jazyků. Jako na jedné z prvních škol začali zde učit anglicky,  německy či francozsky mluvící lektoři . Škola postupně dospěla k přesvědčení, že je schopna vyučovat vybrané předměty v cizích jazycích a získala jako první ve Středočeském kraji akreditaci ministerstva školství k této výuce. V současné době mají možnost studovat vybrané předměty v angličtině všichni žáci školy.

Po celou dobu existence školy se žáci a učitelé v různé míře účastnili společenského života v Příbrami. Jen namátkou připomenu účast Gymnázia pod Svatou Horou na oslavách 800 let od založení města a pak nezapomenutelné Dny divadla, do kterých se zapojili všichni žáci školy, jejichž hosty byli rodiče, přátelé a známí našich žáků. Vždy do posledního místa zaplněné Divadlo Antonína Dvořáka v Příbrami aplaudovalo výkonům jednotlivých tříd a došlo i na hodnocení jednotlivých představení a ocenění těch nejlepších odbornou porotou, cenou diváků i cenou ředitele školy. Město Příbram si bylo vědomo práce školy. Za to se jí dostávalo zastání a já jsem si vždy vážil podpory, jež se jí ze strany starostů města Příbrami i dalších představitelů vždy dostávalo. Škola našla zastání i na MŠMT ČR při prvním pokusu o její zrušení v roce 1998, nacházela zastání také u některých představitelů Středočeského kraje. Jak se zachová Město  Příbram ke Gymnáziu pod Svatou Horou? Podpoří ho ve světle výše uvedených informací i v této pro školu těžké době?

Nakonec mě zaujala zvláštní myšlenka, která Gymnáziu pod Svatou Horou přisuzuje téměř magickou moc. Zrušením malé, kvalitní školy se zvýší úroveň vzdělávání na zbývajících školách Příbramska. K tomu snad není třeba nic dodávat.

Pravdou je, že je mnohem lehčí bourat, než stavět. Vybudovat kvalitní školu trvá roky, stojí za tím obrovské množství práce všech zúčastněných, mnoho odříkání, tříbení názorů a v neposlední řadě i hledání cest, mnoho trpělivosti a i určitá míra pokory a nedočkavosti. Zrušit školu je tak snadné – stačí jen zvednout ruku…

Mgr. Pavel Sedláček, bývalý ředitel Gymnázia pod Svatou Horou

Komentáře