Češi stále více utrácejí za alkohol

Ilustrační foto.

ČR – Češi utrácejí stále více peněz za alkoholické nápoje, odráží se na tom však i jejich rostoucí cena. Současná pandemie se podepisuje i na obchodu s alkoholem. Lihovinám se loni nedařilo, pivo naopak překonalo rekord.

Opatření spojená s pandemií covidu-19 se loni podepsala i na hodnotě prodaného čepovaného piva a lihovin: jen na jaře klesla o 5,6 miliardy korun. Že Češi pijí méně, potvrzoval již v polovině listopadu ředitel Unie výrobců a dovozců lihovin Vladimír Darebník. „Senzacechtivé titulky v novinových článcích psaly, že Češi v období ‚lockdownu‘ začali pít více, ale opak je pravdou,“ vysvětloval. Na propadu se podílelo nejen uzavření restaurací, ale také zásadní úbytek zahraničních turistů.

Vzrostly však tržby specializovaných obchodů s alkoholem. V listopadu podle údajů o karetních transakcích České spořitelny meziročně stouply až o 69 procent, v týdnu od 9. 11. nárůst dosahoval dokonce 89 %, upozorňuje server Česko v datech.

Češi podle posledních dat Eurostatu v roce 2019 utratili za alkohol 93,5 miliardy korun. Jde o historické maximum – za dva roky se tato suma zvýšila o 15 miliard. Údaje z období epidemie ještě nejsou k dispozici.

Jak upozorňuje hlavní ekonom Trinity Bank a člen Národní ekonomické rady vlády Lukáš Kovanda, k rostoucím útratám přispívá fakt, že Češi se stále více stravují v restauracích a hospodách. „Vždyť v roce 2019 utratili dle odhadu na základě dat Eurostatu v restauracích, hospodách a kavárnách rovněž rekordní sumu takřka 180 miliard korun, tedy o zhruba 100 miliard korun více než v roce 2000. Jejich výdaje za restaurace, hospody či kavárny tedy narůstají citelně rychleji než výdaje za alkoholické nápoje v obchodech,“ popisuje trend.

Lze tedy předpokládat, že podstatná část výdajů za alkohol, která by dříve šla na vrub nákupů v obchodu, se v posledních letech generuje ve stravovacích zařízeních. „Místo lahváče v obchodu na rohu si dnes Češi zkrátka častěji než před čtvrtstoletím dávají ‚jedno‘ v restauraci. Koronavirová krize s tímto jistě zamíchá, ale jen přechodně, po jejím odeznění lze sázet na pokračování popsaného trendu,“ očekává ekonom.
Při sledování růstu výdajů je však zároveň důležité počítat s cenou alkoholu, která se stále zvyšuje. Po zasazení těchto výdajů do kontextu celkových výdajů domácností je Česká republika na čtvrtém místě v Evropě se 7,8 procenta. To je mírné zlepšení – o rok dříve byli Češi druzí s osmi procenty. Stále však za návykové látky Češi průměrně utratí víc než například za oblečení a vybavení domácnosti dohromady.
 

Jakkoliv by se mohlo zdát, že pokles konzumace alkoholu je dobrá zpráva, odborníci před přehnaným optimismem varují. Současná psychicky náročná situace podle nich může nahrávat vzniku nebo posílení alkoholismu. „Ten stres běží neustále na pozadí a není nijak ohraničený. Nevíme, jak dlouho to bude trvat a co ještě přijde,“ popisuje situaci psycholog a psychoterapeut Adam Suchý.

Výrazný je nárůst nejistoty a obav z budoucnosti. Spousta lidí vnímá, že nemá svůj život v rukou tak jako dřív. Některé statistiky popisují poměrně výrazný nárůst depresí i sebevražd,“ připomíná specialista.

A řešení mohou lidé hledat na dně lahve. V současnosti je toto riziko větší než obvykle. „Lidé si na to mohou zvyknout jako na něco, co doopravdy trošičku ten stres v první fázi rozpouští,“ popisuje primář kliniky adiktologie 1. LF UK a VFN Petr Popov. Propad alkoholu je navíc poměrně nenápadná a dlouhodobá záležitost. Podle adiktologa riziko roste zejména v momentě, kdy droga pomáhá zvládnout samotu, stres nebo smutek a odloučenost.

Zdroj: Seznam

Komentáře